Covid-19 má i tygr ze zoo v New Yorku, píší The New York Times

7. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tygr

O nemoci se toho pořád ještě mnoho neví, dosud ale podle listu neexistovaly žádné důkazy, že by ji mohli šířit třeba i domácí mazlíčci. Protože – když může koronavirus chytit tygr, proč by se totéž nemohlo stát obyčejné kočce? A mohl by se od ní pak nakazit člověk?

Čtěte také

The New York Times připomínají, že vědci už testovali vnímavost koček domácích k novému typu koronaviru. Těm byly naočkovány velké dávky viru. Podle hlavního veterináře Zoologické zahrady v Bronxu se ale kočky s takovou virovou náloží ve skutečnosti nepotkají. Kdyby se kočky mohly snadno nakazit a případně přenášet nemoc na lidi, už by se na to v uplynulých měsících přišlo, myslí si veterinář.

Teorie o tom, že by kočky mohly být významnými přenašeči nemoci Covid 19, podle oslovených vědců neodpovídá realitě. Kdyby to tak bylo, už bychom to dávno věděli. Pokud jde o zdokumentované případy koček domácích nakažených koronavirem, New York Times dodávají, že jeden zaznamenali v Hong Kongu a další, ovšem hraniční a ne zcela jasný pak v Belgii.

I v čínském Wu Chanu, prvním ohnisku šíření Covidu 19, odborníci podrobili kočky domácím výzkumu. Ve studii, která ovšem ještě neprošla recenzováním, autoři tvrdí, že u některých koček našli protilátky.

Zvířata nebyla v době odebírání vzorků nemocná, ale jejich imunitní systém zřejmě na vetřelce zareagoval. Pokud se lidé bojí, že by mohli nakazit svou kočku, nebo že by naopak ona mohla nakazit je, mají se podle odborníků ze ZOO v Bronxu k těmto mazlíčkům chovat stejně, jako k ostatním lidem během karantény. Uzavírají New York Times.

Testovací centrum na Pobřeží slonoviny

V Abidžánu, největším městě Pobřeží slonoviny, lehlo popelem testovací centrum na koronavirus ve výstavbě. Zařízení mělo stát v hustě obydlené oblasti.

Jak uvádí server BBC, tamní obyvatelé ho ze strachu zničili prakticky holýma rukama. Podle britské stanice je reakce jakýmsi pozůstatkem z doby epidemie eboly v Africe. V některých regionech se stávalo, že lidé útočili na zdravotníky. Podezřívali je totiž z toho, že se snaží nemoc do jejich komunit zavléct a ne ji léčit.

Čtěte také

Koronaviru se věnuje také sloupek chorvatského listu Dubrovački vjesnik. Jeho autor přirovnává současnou situaci k roku 1991, tedy době, kdy v regionu začínala válka. „Nepřítele nevidíme, neslyšíme, nevíme, jak silně udeří, ani jak dlouho válka potrvá,“ píše se v novinách. Pojítkem mezi pandemií koronaviru a rokem 91 je ale něco jiného – zavřené obchody, restaurace a především kavárny.

Zejména novinářům prý káva hodně chybí. Tedy ne, že by jim chyběl nápoj jako takový. Ale přišli teď o možnost zajít si na kávu, ať už sami nebo ve společnosti někoho jiného. Právě nad šálkem kávy se totiž prý odehrává velká část jejich práce a udělá se jí tam rozhodně víc než v kanceláři, stýská si redaktor listu Dubrovački vjesnik.

Slovenský soud vynesl rozsudek

Specializovaný soud ve slovenském Pezinku odsoudil na 23 let vězení vraha novináře Jána Kuciaka, jeho snoubenky Martiny Kušnirové, a podnikatele Petra Molnára. Téma pro Denník N. Ke všem třem vraždám se bývalý voják Miroslav Marček přiznal. A právě díky tomu, že se doznal a spolupracoval s vyšetřovateli, mu soud trest mimořádně snížil.

Denník N připomíná, že za tři chladnokrevné vraždy mohl Marček dostat podle standardní sazby 25letý trest nebo i doživotí. Soud ale rozhodl jinak. Server Aktuality.sk dodává, že Marčekův trest je mírnější proto, aby bylo jasné, že má smysl se přiznat a s policií spolupracovat, nejen v případech násilné trestné činnosti, ale třeba i v korupčních kauzách. Tak rozhodnutí zdůvodnila soudkyně.

Víc v audiozáznamu.

Spustit audio

Související