Co mají společného lidé a netopýři? Schopnost orientace podle zvuku

5. březen 2018
Slepota

Podle neurologů mají lidé a netopýři společnou schopnost echolokace, tedy orientace v prostoru jen na základě zvuku. I když mají nejlepší výsledky nevidomí, podle vědců je to vlastnost, která je vrozená všem lidem a která jde i cvičit. Díky výzkumu lidské echolokace by mohly vzniknout nové přístroje pro nevidomé.

Lidská echolokace funguje v principu stejně jako u netopýrů. Člověk vydá zvuk, nejčastěji si mlaskne, a podle odrazu zvuku dokáže přibližně určit velikost místnosti. Cvičený lidský echolokátor toho ale dokáže mnohem víc a podle nejnovější studie britských vědců třeba i „vidět” nějaký předmět, včetně odhadu jeho vzdálenosti, velikosti nebo materiálu, ze kterého je vyroben.

Nejlepší předpoklady pro echolokaci mají lidé, kteří se jako nevidomí už narodili, nejen oni ale mohou funkci používat. Ve studii britských vědců pracují s termínem „klik”, tedy oním mlasknutím. Při pokusu, kdy dobrovolníci v temné a zvukotěsné místnosti hledali pomocí těchto mlaskanců předměty, zjistili, že jim stačilo jen pár mlasknutí.

Takhle objevili předměty nebo překážky, které byly přímo před nimi. Když se ale zvukem „dívali za sebe”, tak k lokaci potřebovali větší počet mlasknutí.

Vidět jazykem

Jaký zvuk je pro lidskou echolokaci nejlepší? Čím vyšší je frekvence, tím lepší účinnost. Člověk pak musí mlaskat tak, že špičku jazyka umístí na patro těsně za zuby a pak rychle táhne dozadu. Podle profesora Josefa Syky, který se specializuje právě na sluch, za pomoci takového mlaskání lidská echolokace funguje nejlépe na vzdálenost asi dvou metrů.

„Zvuk se odrazí od překážky, vrací se, přichází do sluchové dráhy. Tam se porovnává čas a intenzita zvuku s tím původním,” vysvětluje.

Netopýr je pozoruhodné zvíře

Podle vědců je tak zřejmě možné, že si nevidomí lidé prostřednictvím sluchu mohou přizpůsobit jejich jinak nefunkční zrakovou kůru. Takto své echolokační dovednosti mohou cvičit všichni.

Důležité výzkumy

Podobné výzkumy mohou zlepšit praktický život nevidomých. Zatímco zrakové implantáty se nám stále nedaří vyrobit, ty sluchové jsou již docela běžné, a právě ty by mohly pomoci.

„Jsou do budoucna důležité kvůli trénování. Řada lidí ztratí zrak v průběhu života, a pak si tuto funkci mohou natrénovat. Eventuálně taky pro vytváření speciálních pomůcek. Dá se očekávat, že na tomto principu bude vytvořeno čím dál více pomůcek pro nevidomé,” říká profesor Syka.

Sluchový kochleární implantát u nás k dnešnímu dni používá asi tisícovka lidí a je dost pravděpodobné, že do doby, než se podaří vyvinout skutečně funkční zrakový implantát, by se mohly sluchové implantáty zdokonalit do takové míry, že by díky nim za pomoci zvuku „viděli” i nevidomí.

autoři:Ondřej Ševčík, Vítek Svoboda
  • Aktuální dění
  • Rozhovor
  • výzkum
  • nevidomí
  • echolokace