CNN: Evropská populistická noční můra s brexitem nezmizí, naopak ještě zesílí

Hlasování poslanců v Evropském parlamentu ve Štrasburku
Hlasování poslanců v Evropském parlamentu ve Štrasburku

Dosud neúspěšné odcházení Velké Británie z Evropské unie vyvolává v Bruselu pořádné bolení hlavy. Od chvíle, kdy si Britové vystoupení z Unie odhlasovali, uplynuly tři roky a země pro to stále neudělala nic užitečného.

Uvádí to server americké stanice CNN.

Ostrovní monarchie už zmeškala dva termíny odchodu a britští voliči se teď dokonce zúčastní voleb do Evropského parlamentu. Ty přijdou ve chvíli, kdy Británie neměla být členem Unie už dva měsíce.

Když protisystémové strany dostanou víc než 20 %, máme problém, varuje bývalý politik Bratinka

Pavel Bratinka, podnikatel a bývalý politik za OF a pak za ODA, v 90. letech i ministr

Volby do Evropského parlamentu (EP), které u nás proběhnou už v pátek a sobotu 24. a 25. května, jsou nesmírně důležité pro budoucnost celé Evropy. Alespoň to v Interview Plus řekl bývalý politik a předseda ODA, dnes podnikatel a poradce Pavel Bratinka.   

Příští víkend si členské státy zvolí 751 evropských poslanců. Účast sice tradičně bývá nízká a hněv Britů kvůli neschopnosti jejich politiků brexit završit nahrává euroskeptikům. Ostatně už v posledních eurovolbách v roce 2014 v Británii zvítězila protievropská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), v té době pod vedením Nigela Farage.

Výsledky zvýšily tlak na tehdejšího premiéra Davida Camerona, aby vypsal referendum o vystoupení Británie z Evropské unie. A všichni víme, co bylo dál, podotýká CNN. Letos to podle ní má Farageova nová Strana pro brexit ještě snadnější. „Zrada brexitu“ je silný volební slogan, a tak se očekává, že Farage vyhraje eurovolby zas. 

Aliance populistů?

Euroskeptické strany však zřejmě budou úspěšné nejen v Británii. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Europe Elects by tato uskupení mohla získat více než třetinu všech křesel v Evropském parlamentu. Až dosud se přitom euroskeptikům nedařilo koordinovat společné postoje na celoevropské úrovni, takže jejich vliv v Unii byl omezený. To by se teď ale mohlo změnit.

Salvini se před eurovolbami snaží sjednotit ultrapravici, tu ale štěpí Putin

Matteo Salvini a Marine Le Penová

Italský vicepremiér a předseda protiimigrační strany Liga Matteo Salvini posílá zprávy se smajlíky předsedkyni francouzského krajně pravicového Národního shromáždění, dříve Národní fronty, Marine Le Penové nebo zveřejňuje selfíčka s rakouským krajně pravicovým politikem Heinzem-Christianem Strachem.

Italský vicepremiér a předseda krajně pravicové Ligy Matteo Salvini se už řadu měsíců snaží všechny euroskeptické strany sblížit. Kdyby se mu to povedlo, mohly by vytvořit jeden z největších nebo možná vůbec největší blok v Evropském parlamentu.

Euroskeptici však mají odjakživa víc vzájemných rozporů než společných postojů, a není proto jasné, jestli bude Salviniho úsilí úspěšné. Politoložka Catherine De Vriesová ze Svobodné univerzity v Amsterodamu ale pro CNN uvedla, že řada evropských stran by spojit síly mohla, protože je bude motivovat touha ovlivňovat evropskou politiku.

Její britský kolega Matthew Goodwin z Kentské univerzity je dokonce přesvědčený, že řada evropských populistů chce místo stažení své země z Unie raději ovlivňovat evropskou politiku zevnitř. Podle něj budou teď v europarlamentu představovat rušivější sílu než dříve.

Střet bude sílit

Goodwin se domnívá, že populisté budou usilovat o navrácení pravomocí národním státům, o větší bezpečnost hranic, větší pomoc při zvládání uprchlíků a nejspíš i o demokratičtější a transparentnější instituce. Politolog ale zároveň varuje, že boj mezi evropskými mainstreamovými stranami a protievropskými populisty bude spíš sílit než slábnout.

Každý desátý Evropan chce v eurovolbách hlasovat pro ultrapravicové a populistické strany

Kampaň německé AfD před volbami do Evropského parlamentu

Nový průzkum veřejného mínění ukázal, že v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu chce každý desátý volič hlasovat pro nějakou krajně pravicovou nebo pravicovou populistickou stranu.

Důvodem je prý to, že dlouhodobé trendy neochabují – politické instituce se stále víc vzdalují občanům, přistěhovalců je pořád hodně, bělošští dělníci mají pocit, že ztrácejí ekonomické postavení, a vazby mezi tradičními stranami a voliči slábnou. V Goodwinově pohledu je populismus v naší společnosti zakořeněn mnohem víc, než si mnozí lidé jsou ochotní připustit.

De Vriesová upozorňuje i na to, že například nizozemský premiér Mark Rutte v poslední době význam evropských voleb snižuje, protože průzkumy naznačují, že by jeho Lidovou stranu pro svobodu a demokracii (VVD) mohli porazit nacionalisté z Fóra pro demokracii (FVD).

Ti vedou kampaň za vystoupení z Unie, přísnější hraniční kontroly a zákaz zahalování obličeje. Když Rutte význam voleb do europarlamentu bagatelizuje, snaží se případné vítězství Fóra pro demokracii vykreslit jako pouhou protestní akci, soudí De Vriesová.

Normalizace extremistů

Tradiční politické strany si nicméně stále častěji osvojují postoje okrajových skupin, aby se zalíbily voličům. Vzniká tak nová „normální situace“, myslí si CNN. A právě to může Bruselu zkomplikovat život. Patnáct let po posledním velkém rozšíření Unie, kdy do ní vstoupilo deset nových zemí, včetně Česka, ztratila vize o těsnějším svazku členských států část dřívějšího lesku.

Na vzestupu je ignorance a nedůvěra k odborníkům, dezinformace drolí demokracii, varuje expert

Donald Trump

Proč má názor odborníka pro mnoho lidí ve veřejné debatě stejnou váhu jako laický názor podepřený vyhledáváním na internetu a fakta pomalu přestávají být důležitá? Důsledky ignorování faktů a nedůvěry k odborníkům se ve své knize Smrt odbornosti (The Death of Expertise) zabývá americký expert na národní bezpečnost Tom Nichols.

Podle amerického serveru je dokonce možné, že začalo úsilí o „méně Evropy“. A politolog Goodwin zdůrazňuje, že jednání na toto téma už začalo, ale otázka zní, jak rozsáhlé ústupky udělají tradiční strany. Bylo by v evropském zájmu tuto novou realitu přijmout dřív, než bude pozdě, domnívá se Matthew Goodwin. „Jedna věc je získat teď 35 % křesel, ale něco úplně jiného bude, až jich populisté získají za deset let 45 %,“ dodává politolog.

A o to právě jde – euroskepticimus možná v Británii zažehl touhu po vystoupení z Unie, ale v ostatních evropských zemích momentálně znamená snahu zůstat a integrační projekt reformovat. A pokud chce Unie zůstat soudržná, měli by se její vůdci smířit s tím, že právě to by mohla být jejich nová realita.

Populisté jsou ostatně u moci v řadě zemí – v Itálii, Rakousku, Estonsku, Maďarsku, Polsku, v mnoha německých spolkových zemích, a dokonce i ve Spojených státech.

Po eurovolbách si Unie zvolí nové předsedy Evropského parlamentu, Evropské komise a Evropské rady. A zatímco jejich předchůdci se snažili zachovat soudržnost v době brexitu, její noví vůdci budou možná bojovat s ještě výbojnějšími politiky, než jsou ti britští. Ti noví Evropě na rozdíl od Britů zůstanou na krku velmi dlouho, zamýšlí se CNN.

Spustit audio

Související