Civilizace: Seriál ze Světa knihy 2014

Svět knihy 2014

S červnovým seriálem jsme se vrátili na letošní Svět knihy, který nepatřil pouze knihám. Představovány byly také aplikace pro mobily a internetové projekty.

V seriálu jsme zalistovali knihou Marka Ďurčanského Česká města a jejich správa za třicetileté války. Společně s prof. Janem Rychlíkem představíli titul Od minulosti k dnešku. Dějiny českých zemí. Se Zdeňkem Uhlířem jsme se zaměřili zejména na rukopisy, prvotisky a staré tisky publikované v projektu www.manuscriptorium.cz. Poslední díl nás provedl Evropou. Lenka Kopřivová nám přiblížila funkci mobilní aplikace, která je věnována příběhům souvisejícím se Železnou oponou.

Válečné nesnáze
„Představa o snaze vyšších stavů pokud možno eliminovat z rozhodování stav městský, zato ale uchovat jeho platební možnosti coby plnohodnotného daňového poplatníka, není v žádném případě výmyslem marxismem ovlivněné historiografie 50. a 60. let 20. století, jak by se někdy mohlo na první pohled zdát. Naopak, tuto tendenci celkem otevřeně popisují nebo alespoň naznačují už současníci – s městským prostředím těsně spojení Pavel Skála ze Zhoře a Pavel Stránský…“ Tato slova najdete v knize Marka Ďurčanského, který vám nejprve představí fungování a složení městské správy před válkou, během války i po ní. Dozvíte se nejen očekávatelný fakt, kdy se správy potýkaly s nedostatkem členů a musely improvizovat, ale také o stěhování celých měst, kdy obyvatelé prchali před vojáky. Dochoval se například zápis o zmatcích, které nastaly po porážce císařských u Lipska…
„V témž létu 1642 v sobotu před S. Martinem císařští soldati bitvu prohráli u Lybska. Rejtaři rozražení okolo Prahy nemalé škody činili, dobytky, nábytky, obilí a in sumou všecko brali, lidi bili a zsvláčeli, sotvy toho dne v noci do Prahy ušli.“ Kniha Marka Ďurčanského vznikala několik let, jak se můžete dozvědět z našeho rozhovoru.

Z Bulharska až do České republiky
S knihou prof. Jana Rychlíka a Vladimíra Penčeva nahlédneme částečně do Bulharska. Kniha Od minulosti k dnešku byla totiž původně psána pro bulharského čtenáře. Teprve později přikročil prof. Rychlík k úpravám pro české čtenáře. Tato syntéza dějin představuje historii z pohledu prostoru nikoli českého národa. Hned v úvodu prof. Jan Rychlík píše: „Uvědomil jsem si, jak mnoho je naše vnímání vlastní historie stále ještě poplatné schématům vzniklým z potřeb české politiky 19. století. Část těchto schematických a často nesprávných a naivních představ o klíčových událostech našich dějin prošla literárním a potom ve 20. století i filmovým zpracováním, čímž se ve vědomí veřejnosti silně upevnila. Nejde samozřejmě o nic specificky českého…..V České republice zřejmě neexistuje Čech, který by český stát vnímal jako nějaký novotvar vzniklý teprve před dvaceti lety. Prakticky všichni Češi vnímají Českou republiku jako kontinuální pokračování Československa, respektive jako zmenšené Československo. Za datum vzniku současného českého státu proto nepovažují 1. leden 1993, ale 28. říjen 1918. Ani 28. říjen ovšem není chápán jako vznik nového státu, ale spíše jako obnovení státu, který zde již kdysi byl. Toto vnímání bylo ostatně i součástí zakladatelské legendy Československa.“

Rukopisy v obýváku
Červnový seriál nám umožnil také studovat rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy i řadu dalších dokumentů z celého světa, které můžete najít na internetové adrese www.manuscriptorium.com. Projekt Manuscriptorium je v podstatě obrovskou digitální knihovnou, která umožňuje prohlídku téměř šesti milionů listů vzácných dokumentů. Nejde jen o pouhé zdigitalizování historických pramenů, ale dozvíte se zde základní data o listinách a najdete zde také jejich přepisy. Manuscriptorium je sice primárně určeno odborné veřejnosti, ale mnohé zajímavosti si zde může najít také laik, jak v rozhovoru připomíná Zdeněk Uhlíř z Národní knihovny.

Stopy pro další generace
Význam fenoménu Železné opony a připomínka 25 let od jejího pádu. I tak můžeme představit hlavní motiv pro vznik aplikace pro mobilní telefony, která nabízí příběhy z pohraničí. Celá jedna generace už vyrostla bez vlivu Železné opony a ani na hranicích příliš stop nezůstalo, přesto by se nemělo zapomínat. Dnes stačí pouze „chytrý“ telefon a projekt vám přímo na místě představí textem i fotografiemi příběhy lidí, kteří se snažili překonat hranice. Svůj prostor zde nenašly pouze tragické osudy se smutnými konci, ale také úspěšné přechody hranic, mnohdy velmi kuriozní. Vaši pozornost si jistě zaslouží muž, který hranice překonal po drátech vysokého napětí. Jak celá aplikace funguje? Právě to už prozrazuje Lenka Kopřivová.

Světu knihy jsme se věnovali už několikrát, jak se můžete na našem webu přesvědčit. Představovali jsme několik titulů v článku Od historie k filozofii, umění a zpět. Mnohé zaznělo také v Magazínu Leonardo Civilizace 23. května. Svou výjimečností si zvláštní prostor získal také Akademický atlas českých dějin.