Církvím ujel vlak. Dnes jsou hlavní překážkou pro duchovní rozvoj, myslí si publicistka Brůhová
Po revoluci Daniela Brůhová vystudovala Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy, později se dala na novinářskou dráhu a po letech v médiích se přihlásila na doktorát. Lidé podle ní potřebují něco jiného, než jim dnes církev nabízí. „Možná s ní nějakým způsobem sympatizují, ale nepotřebují být v instituci. A řekla bych, že dnes je církevní instituce největší překážkou pro nějaký duchovní rozvoj,“ uvažuje.
Zúčastnila se archeologických vykopávek v Izraeli. Tam zjistila, že archeologie je špinavá dřina, ale také to, že zvládne odnosit tisíc kýblů písku a kamení denně nebo komunikovat s mezinárodními kolegy a mladými studenty.
„Objevili jsme tam sošky staré až 8 tisíc let před naším letopočtem,“ vypráví v Hovorech Evy Hůlkové a přiznává, že domů si z vykopávek mohla dovézt také suvenýr – 800 let staré ucho džbánu.
Vlak, který ujel
Když se ohlíží do 90. let, vzpomíná na obrovský boom a zájem o všechno, co se týká duchovna, tedy i církví. „Řekla bych ale, že církve si trochu nechaly ujet vlak, protože měly pocit, že musí navázat tam, kde skončily, což bylo někdy v 50. letech, možná v roce 1948. Doba se ale změnila.“
Čtěte také
Skandály, o kterých se v souvislosti s římskokatolickou církví mluví, nejsou jen otázkou dneška, myslí si. „Člověk je hříšný a chybující… není svatý a lumpárny dělá stejně v církvi jako v jiné organizaci, kde je zaměstnaný,“ konstatuje.
Před několika lety obdržela Daniela Brůhová cenu za přínos k rozvoji filantropie, ale je také držitelkou ocenění Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Dlouhodobě se totiž zajímá o neziskový sektor.
„Myslím, že neziskové organizace jsou pilířem občanské společnosti a můžeme v nich kultivovat svoje myšlenky a svoje činy. Například neziskové organizace, které se v současné době zabývají ekologií a změnou klimatu, jsou podle mě nesmírně důležité.“
Poslechněte si celý audiozáznam Hovorů Evy Hůlkové.
Související
-
Říct, že nebudeme brát žádné cizince, to je nejen nelidské, ale i hloupé, míní novinářka Jazairiová
„Jsem přesvědčená, že je vyloučeno, abychom otevřeli Evropu islámskému fundamentalismu,“ dodává druhým dechem.
-
Celibát pro kněze? Když se potlačí člověčina, místo služby přichází predátor, přiznává kněz Hurt
V posledních několika letech čtu hodně fantasy literaturu, přiznává kněz Josef Hurt. Ságy jako třeba Zaklínač jsou pro něj cesta, jak komunikovat s nejmladší generací.
-
Pehe: Extremismus zpravidla bývá na okraji, ale teď pronikl do nejvyšších míst církve až k Dukovi
„Myslím, že obecně jsme svědky v katolické církvi toho, co se děje i jinde ve společnosti, to znamená hluboké polarizace.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.