Čína omezuje výzkumníky, kteří se zabývají utlačováním Ujgurů. Ti ale našli způsob, jak to obejít

„Jakmile se začnete Sin-ťiangu věnovat a jakmile něco publikujete, tak se potom při snaze o vstup do Čínské lidové republiky stanete nechtěným. Ne že by vám přístup nepovolili úplně, ale nepovolí vám ho minimálně do Sin-ťiangu,“ shrnuje situaci Ondřej Kučera, který byl původním ředitelem projektu Sinofon.

Předesílá, že on sám se přímo Ujgury nezabývá. V pořadu Studio Leonardo pouze zprostředkovává zkušenost svých kolegů, kteří nechtějí být v médiích exponováni kvůli útokům pročínských trollů.

Čtěte také

Ujgurové? Nucené sterilizace, ponižování a nedobrovolná výuka čínštiny. Poslechněte si svědectví těch, kteří se vrátili

Ty, spolu s omezeným, respektive zakázaným přístupem do Sin-ťiangu, přitom nebyly při výzkumu jedinou překážkou. Na průběh celého projektu totiž značně dopadly také pandemické restrikce.

„Vedlo nás to k hlubokému zamyšlení, jak výzkum změnit, a tak byla vyvinuta metoda vzdálené etnografie,“ vysvětluje Ondřej Kučera. Podle něj tento způsob umožňuje zkoumat dění v Sin-ťiangu i bez fyzické přítomnosti v regionu. Takový způsob zkoumání v současnosti vědci rozpracovávají v novém evropském projektu spolu s dalšími třemi univerzitami v Evropě.

Je ale nutné upřesnit, že se nejedná o nový vědecký nápad. Podobně již delší dobu pracují výzkumníci po celém světě, novináři a občanští aktivisté, například z řad architektů.

Výzkum na dálku

Vzdálená etnografie kombinuje poznatky ze tří hlavních metod. První využívá informace ze setkání s lidmi, kteří ze Sin-ťiangu utekli. „Tyto osoby se vědecky zpracovávají pomocí antropologických, kvalitativních a dalších typů rozhovorů. Je snaha vytěžit všechny informace, které získat můžeme,“ poznamenává Kučera.

Druhým způsobem je zpracování digitální komunikace, která z oblasti uniká. „Od jakýchkoliv textů, čínských norem, které se k tomu vztahují, přes obrovské množství videí, které jsou k dispozici na čínských platformách nebo i třeba na YouTube,“ vyjmenovává.

Poslední cestou je zpracovávání, analýza a srovnávání satelitních snímků. „Díky těmto metodám postupujeme ve výzkumu paradoxně rychleji, než kdybychom se tam fyzicky dostávali,“ tvrdí Ondřej Kučera.

Zjištění?

Z výzkumu vědců zapojených do projektu Sinofon vyplývá, že Čína na mezinárodní kritiku reaguje citlivě. Snaží se proto změnit strategii svého působení v oblasti Sin-ťiang. Otevřené pronásledování Ujgurů transformuje do skrytějších metod.

Čtěte také

Největší světový trh s hazardem je v Asii. Americké Las Vegas je dávno jen slabý odvar

„Podle mých informací Číňané kombinují různé prostředky. Jednou z kombinací je snaha využívat Ujgury na práci v továrnách,“ říká Kučera. Továrny vznikají z již dříve vybudovaných koncentračních táborů, kam byli Ujguři masově deportováni. Část internovaných lidí je také vyvážena do výrobních podniků ve vnitrozemské Číně s cílem rozředit jejich koncentraci v Sin-ťiangu.

Další čínská strategie sází podle vědců na sílu propagandy. „Podporují se ti Ujguři, kteří se minimálně tváří pozitivně a kladně,“ říká Kučera. „Většinu to přesvědčí, že podobně jako u nás za normalizace určité věci zkousnete a můžete dál fungovat, i když musíte popřít sami sebe.“

Tým pracovníků projektu Sinofonní příhraničí, interakce na okraji|foto:Sinofon

Poslechněte si celý rozhovor Studio Leonardo, v němž se dozvíte i o dalších výzkumných tématech projektu Sinofon a získáte tip, jak číst čínské statistiky.