Největší světový trh s hazardem je v Asii. Americké Las Vegas je dávno jen slabý odvar

Vsadit pár mincí s hranatým otvorem uprostřed uměli Číňané už kolem roku 3000 před naším letopočtem. A podle čínských archeologů to tehdy nemuseli být zrovna bohatí obchodníci ani členové císařského dvora.

Čtěte také

Kromě milionů dolarů protékají Las Vegas kvanta vody. Zářivky ani neony nezhasínají. Umí město hazardu šetřit a recyklovat?

Chudí i bohatí sázeli na zápasy kohoutů, závody vepřů, na partičku madžongu nebo na hru s vodními oblázky, která nápadně připomínala dnešní skořápky.

Korejci zase odjakživa milují hazard v podobě karetních her, u kterých nesmí chybět tučný bank. Od Indie po Japonsko a od Mongolska po Austrálii se samozřejmě sází na koňské dostihy, kriket, fotbal nebo badminton.

Objemem sázek, dostupností i počtem sebevražd kvůli nenávratně prohraným vkladům ale všechno válcuje on-line hazard. Stačí mobilní telefon, wi-fi připojení nebo data a do večera můžete být milionářem. Nebo „lůzrem“ bez pomoci.

Čtěte také

Leona Šmelcová: Bitcoin v Salvadoru. Skok pro lidstvo, nebo zbytečný hazard

„To mrazení, to napětí, jestli vyhrajete a váš vklad se znásobí, nebo přijdete o všechno, milovali lidé už ve starověku. Z historie známe mnoho císařů i králů, kteří by dnes byli hodnoceni jako těžce závislí na hazardu,“ vysvětluje kurátor kambodžského Národního muzea v Phnomphenu.

Z dnešního pohledu by to byli regulérní gambleři. Už kdysi dokázali lidé prohrát celá hospodářství, manželku, děti. Vedlo to k lidským tragédiím a vraždám a stále více proto v Číně, v Japonsku nebo v Koreji vládnoucí elity zakazovaly obyčejným lidem sázet a hrát hazardní hry,“ dodává. 

Asie a hazard se mají rádi

Kontinent, který se pomalu blíží k hranici pěti miliard obyvatel a který generuje roční hrubý domácí produkt v hodnotě 70 bilionů dolarů, je pro hazard neskutečným pokušením. A pokud k tomu připočteme odvěkou zálibu celých národů sázet, riskovat a pokoušet štěstí, je logické, proč se Asie a hazard mají rádi.

Čtěte také

Čína je v ekonomické krizi. Útok na Tchaj-wan je tak ještě pravděpodobnější, myslí si francouzský sinolog

K tradičně bohatým zemím, jakými jsou Čína, Japonsko, Korea, Indie nebo Singapur se přidávají ty, kde střední třída rychle roste – Vietnam, Filipíny, Thajsko nebo Indonésie.

Platí v nich sice různě přísné zákony, někde je dokonce hazard úplně zakázán, ale to jen podporuje gamblingovou turistiku. S kreditní kartou v kapse a platným cestovním pasem není pro Číňana problém vyrazit do barmského, laoského nebo kambodžského kasina. Japonci nebo Tchajwanci zase míří do Macaa.

Víc si poslechněte v pořadu Za obzorem Davida Jakše.