Je srbský jadarit poklad, nebo prokletí? Plány na těžbu lithia rozdělují společnost
Evropa má stále větší „hlad“ po lithiu. Jeho dodávky ale závisí na Číně, která by brzy mohla ovládnout až třetinu světového trhu. Unie tak hledá alternativní zdroje – velké ložisko má Srbsko, kde ale plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě provázejí protesty. Mají Srbové poklad, nebo prokletí jménem jadarit, což je sodno-lithný vodnatý borosilikát?
Čtěte také
„Bylo tady přes 500 vrtů. Některé zasahují víc než půl kilometrů pod zem. Tohle je, co po nich zůstalo,“ ukazuje Nebojša Petkovič na nízké kovové sloupky na stráni za obcí Gornje Nedeljice na západě Srbska. Britsko-australská společnost Rio Tinto tady chce těžit lithium a průzkumné práce už má za sebou.
„Vidíš, že kolem sloupků nic neroste. Na poli je sója, ale čím blíž k sloupkům, tím víc rostlin ubývá a jsou seschlé,“ upozorňuje Nebojša Petkovič. Je členem iniciativy Ne Damo Jadar, sdružení místních občanů, kteří nesouhlasí s těžbou lithia.
Jen samé problémy
V Gornjích Nedeljicích se žilo poklidně ještě po roce 2000. Pak tady ale geologové našli unikátní křemičitan, který se vyznačuje vysokým obsahem lithia a boru. Po blízké řece Jadar ho pojmenovali jadarit.
„Objevení jadaritu nám přineslo jen spoustu problémů. Vztahy v obci se zhoršily, někteří lidé prodali domy a odešli. Jediné pozitivní možná je, že my, kteří jsme zůstali, jsme se spojili a bavíme se spolu víc než dřív,“ popisuje Nebojša Petkovič. Spolu s ním je jedním z hlavních mluvčích iniciativy Ne Damo Jadar taky místní zemědělec Zlatko Kokanovič.
„Mí předkové se sem přistěhovali před 200 lety. Já jsem sedmá generace a moje děti osmá. Kompromis se společností Rio Tinto není možný. Buď tady budeme my, anebo oni. Pokud otevřou důl, znečistí to vzduch, otráví řeky. Nikdo už od nás nebude kupovat mléko, pšenici nebo kukuřici,“ doplňuje.
Důl pro Evropu
Jadarit si můžete prohlédnout na vlastní oči až v Bělehradu, v 5. patře byznys centra v kanceláři těžařské společnosti Rio Tinto. Asi kilogramový váleček tvořený převážně jílem, posetý ale malými bílými krupičkami jadaritu, my tam podává manažer projektu těžby v údolí řeky Jadar Chad Blewitt.
Australský obchodník popírá, že by těžba mohla mít na region západního Srbska zničující dopad.
„Musíme splňovat podmínky takzvaného bateriového pasu, které začnou v Evropské unii platit od roku 2027. Je to způsob, který mapuje dopady vaší činnosti na životní prostředí. Pokud podmínky nesplníme, neprodáme do Evropské unie ani tunu materiálu,“ vysvětluje australský obchodník, který zároveň vykresluje možné ekonomické přínosy otevření dolu na západě Srbska pro širší region.
Lithium, nebo voda
Podle ředitelky centra chemie životního prostředí při srbské akademii věd Dragany Djordjevičové jsou ale škody zamýšleného dolu nevyhnutelné. Djordjevičová prozkoumala s týmem kolegů oblast v okolí průzkumných vrtů u Gornjích Nedeljic a výsledky zveřejnila v červenci v časopisu Scientific Reports.
„V řece Jadar i v půdě v okolí vrtů jsme zjistili stopy znečištění ložiskem těžby. Koncentrace arsenu, lithia a boru byla několikrát vyšší. V této oblasti jsou tři vrstvy podzemní vody oddělené vrstvami jílu. Když začnete vrtat, tak se jíl rozruší a nejspodnější, toxická důlní voda se promísí s podzemním rezervoárem řeky Driny, který může poskytovat pitnou vodu až pro 85 milionů lidí,“ vysvětluje Djordjevičová.
Srbská profesorka upozorňuje, že ve světě je zvykem těžit lithium v pouštích a neobydlených oblastech, nebo na místech už zasažených průmyslovou aktivitou. Zatím nikde se ale podle ní netěží ani nedělají průzkumy v úrodné, zemědělské oblasti, jako je okolí Gornjích Nedeljic.
Srbská veřejnost je v otázce těžby lithia rozdělená zhruba půl napůl. Rozsáhlé protesty proti těžbě dokázaly před dvěma lety přimět vládu, aby před volbami projekt pozastavila. Letos ale ústavní soud její rozhodnutí zrušil a šance těžařů opět vzrostly.
Nebojša Petkovič z iniciativy Ne Damo Jadar říká, že jejich cílem není zastavit jen projekt těžby v údolí Jadaru, ale dosáhnout úplného zákazu těžby lithia a boru v Srbsku. Je ale otázka, jestli zájem těžit nebude příliš silný.
„Jestli Evropská unie prosadí od roku 2035 zákaz prodeje všech nových aut se spalovacími motory a přejdeme na plnou elektromobilitu, tak nám nebude stačit jen Jadar, jen Cínovec, nebo projekty ve Francii, Německu nebo ve Finsku. Budeme to potřebovat všechno,“ uzavírá Chad Blewitt ze společnosti Rio Tinto.
Víc se dozvíte v pořadu Za obzorem Tomáše Havlína.
Související
-
Ivan Štern: Srbské lithium jako možný mírotvorce
Úporná snaha Evropanů, zejména pak Němců výrazně snížit závislost na Číně, je nepřehlédnutelná. Má se to tak s lithiem.
-
V lokalitě bývalého uranového dolu v Rožné na Vysočině by se prý v budoucnu mohlo těžit lithium
Lithium by se mohlo v budoucnu dobývat nejen na západě Čech, ale i na Vysočině. Konkrétně v Rožné na Bystřicku, kde se v minulosti desítky let doloval uran.
-
Petr Holub: Zapomeňte na politiku. Lithium je klíč k budoucnosti
Ani Česko nevyhne přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku. To znamená nejen přestat těžit uhlí. Prosadit projekt na podporu nových technologií je tak nezbytným krokem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
