Ivan Štern: Srbské lithium jako možný mírotvorce

V případě plynu Evropané nehledali spolupráci výlučně v krajinách, s nimiž by sdíleli lidské a občanské hodnoty. Často se spokojili s tím, že navázali užší kontakty s mnohými blízkovýchodními diktaturami.

Čtěte také

Luboš Palata: Čína ztrácí střední a východní Evropu. Zbylo jen Srbsko a Maďarsko

Nyní zjišťují, objevivše, že Srbsko disponuje bohatými zásobami lithia, že lze mít na zem s demokracií po výtce pochybného rázu zcela jiný náhled, než jak dosud tradice kázala.

Vydali se tedy německý kancléř Olaf Scholz a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič do Bělehradu, aby zde podepsali s prezidentem Aleksandarem Vučičem dohodu o společném využívání zdejších lithiových ložisek.

Srbsko, trojský kůň Putina

Je docela možné, a to k politice také patří, že ne změny v systému řízení státu, ale surovinová hmota mohou sehrát klíčovou roli ve vlídnějším náhledu na trvale problematické Srbsko.

Čtěte také

EU dělá, že chce přijmout Srbsko, které zase dělá, že chce do EU vstoupit, tvrdí balkanolog Zrno

Kdysi to byl podněcovatel občanské války, z níž se potrefené země někdejší federace dodnes vzpamatovávají, nyní jde o trojského koně ruského diktátora Putina.

Tíhnutí Srbů k Rusům má staletou tradici. Opírá se o historické poznání, že to byli právě Rusové, kteří Srby počínaje první světovou válkou nikdy nenechali na holičkách. Stěží se lze potom divit jejich příchylnosti k samoděržaví i v dnešní, pro ně schizofrenní době.

Rádi by si zachovali vřelý vztah k Moskvě a současně by stejně rádi uvítali možné přijetí do Evropské unie. Lithium se na scéně nejspíš objevuje v pravou chvíli. Možná pomůže vyřešit dilema. Na dvou koních zároveň totiž rajtovat nelze.

Čtěte také

Tvrdit, že Kosovo je Srbsko, je stejně nezodpovědné jako přisuzování Sudet Říši, říká Jolyon Naegele

Evropa dekarbonizaci automobilového průmyslu myslí skutečně vážně, a protože se zároveň tvrdošíjně snaží vyvléci se ze závislosti na Číně, může Srbsko být díky spolupráci na těžbě a zpracování lithia vstřebáno do Evropy rychleji a snadněji, než se zatím navenek jevilo.

Dvojznačnost srbské politiky se znatelně sníží, stejně tak i napětí, jež dosud charakterizuje jeho vztahy k balkánským sousedům.

Ještě jeden argument může pomoci zklidnit Srbsko. Má-li být Ukrajina dříve nebo později součástí Unie, pak Evropa nemůže uvnitř sebe, na Balkánu, trpět časovanou bombu. S koncem její roznětky si totiž pohrává kremelský vládce Putin.

Ivan Štern |foto:Vendula Kosíková

Proč by lithium, které před časem dokázalo Babišovi vyhrát volby, nebylo schopno ve své ambivalenci pro změnu k rozumu přivést jednu problematickou balkánskou zemi? Za čas třebas i do Evropy.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost