Čína je v ekonomické krizi. Útok na Tchaj-wan je tak ještě pravděpodobnější, myslí si francouzský sinolog

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Čína se nadechla – a ztratila dech

Už několik měsíců dochází k oslabování konjunktury a ozdravení ekonomiky se vzhledem k tlaku Spojených států neočekává. Už tak vysoké počty nezaměstnaných mladých lidí stále stoupají, a to tempem, které čínskou vládu dovedlo k rozhodnutí nezveřejňovat nejnovější statistiky.

Očekávalo se, že se čínská ekonomika po skončení pandemie covidu-19 ozdraví – to se nestalo. Lincot upozorňuje kromě jiného na negativní zprávy z nemovitostního trhu a od firem, které stát namáhavě udržuje nad vodou. Znepokojivá je také možnost, že by si Peking mohl zajistit odbytiště vojenských produktů válkou s Tchaj-wanem. 

Cizinci v ohrožení?

Die Welt připomíná, že po otevření blokády po pandemii Čína zažila strmý hospodářský růst, po kterém ale následoval pokles. Za propad prý nezdravé investiční klima v zemi. Vláda nedávno přijala zákon, podle kterého mohou být cizinci kdykoli obviněni ze špionáže.

Čtěte také

Špionážní balóny i drogy. Čína je stále agresivnější, vztahy s USA zůstanou napjaté, říká sinolog

„Jen proto, že jste cizinec, může vzniknout podezření, že pracujete pro jiný stát. Doteď něco takového pouze viselo ve vzduchu, teď se to dá právně postihnout. V Číně se postupně rozšířila atmosféra nedůvěry a nejistoty, a to ví každý,“ vysvětluje Lincot.

„Každý, kdo z Číny odešel, řekne, že se tam nechce vrátit kvůli strachu o život své rodiny a všudypřítomnému šmírování,“ popisuje odborník. K tomu se podle něj přidávají dvojznačná a proruská rozhodnutí Pekingu v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Americký prezident Joe Biden chtěl přesvědčit celý západní tábor k hospodářskému oddělení od Číny. Nicméně francouzská hlava státu Emmanuel Macron při své poslední návštěvě této asijské země odpověděl, že to není možné. I tato problematika podle experta ukazuje, jak je hospodářská situace pro Peking obtížná.

Chystá se válka

Dalším problémem je stále pravděpodobnější válka s Tchaj-wanem, kvůli které investoři důkladně promýšlejí své záměry v Číně, vysvětluje. Podle jeho názoru se kvůli tomu Čína nachází v podobné situaci jako předválečné Japonsko. Investoři se snaží své peníze zhodnocovat co nejdále od Tchaj-wanu, například v Indii nebo v Jižní Koreji.

Čtěte také

Čína nemá zájem o rychlý konec války. A zejména ne o rychlou a jasnou prohru Ruska, domnívá se sinolog Zádrapa

Srovnání s Japonském ve 30. letech 20. století platí tím spíš, že bude-li se Čína cítit zahnaná do kouta, může se pokusit o vojenské dobrodružství. Nastalá hospodářská krize může ovlivnit čínskou expanzivní politiku podobně, jako teď v Rusku.

„Rusko je zchudlá velmoc, která se nezdráhá napadnout sousední zemi navzdory katastrofálním důsledkům pro vlastní obyvatelstvo. Čínský prezident Si Ťin-pching je inspirovaný stejným revanšistickým komunistickým ideálem jako Vladimir Putin. Musíme proto počítat s nejhorším,“ upozorňuje v rozhovoru francouzský sinolog Emmanuel Lincot.

Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravili Jakub Rerich a Tea Veseláková.