Tereza Zavadilová: Čína se nadechla – a ztratila dech
Centrální banky vyspělého světa bojují s inflací tím, že zvyšují úrokové sazby, aby zchladily ekonomiku. Která obří ekonomika naproti tomu sazby i v poslední době snižuje? Čína. A přesto se jí podpořit ekonomiku moc nedaří.
Začátek roku přitom vypadal nadějně. Po Spojených státech druhá největší ekonomika světa se po dlouhém lockdownu otevřela. Růst byl dokonce o trochu vyšší, než se čekalo.
Čtěte také
Jenže přežilo to jen kvartál, poté Čína ztratila dech, duben a květen byly zklamáním. Analytici podlehli pesimismu a nyní sekají výhledy růstu na celý rok. Jaká je zpomalení Číny zpráva pro svět? Jako vždy, špatná i dobrá.
Výkonnost čínské ekonomiky stále podrývá dozvuk tamní realitní krize. V době boomu si čínští developeři nabrali obří úvěry, které by možná i zvládli splácet, jenže vláda tehdy politicky rozhodla a začala proti předluženým firmám preventivně postupovat. Pro realitní sektor to znamená vleklou krizi, kterou se teď snaží vláda řešit pomocí uvolnění pravidel financování.
Masa mladých vzdělaných nezaměstnaných
Čtěte také
Čína si také před dvěma lety podkopala růst svými zásahy proti technologickým a vzdělávacím firmám, které začala přeregulovávat a také jim velice ztížila vstup na zahraniční trhy. Dlouhodobému růstu nepomohly ani obchodní války, ani drakonické uzávěry během pandemie. Méně optimismu je vidět na útratách v obchodech. Ani po skoro třech letech pandemie, kdy se do obchodů nemohlo, se nákupy ve velkém nerozjely.
K vnitřním problémům se přidal růst nezaměstnanosti mladých. V komunistické zemi státního kapitalismu je celková nezaměstnanost jen lehce přes pět procent. Mezi mladými to je ale čtyřnásobek.
Mladí čínští muži se za prací a vzděláním nastěhovali z venkova do měst a nyní tam bez práce a s drahým bydlením nějak přežívají miliony lidí, což představuje sociální problém. Frustraci prohlubuje dopad politiky jednoho dítěte, kvůli které se v Číně od 80. let narodilo více chlapců než dívek, takže mladí muži teď mají méně příležitostí založit rodinu, když chtějí.
Čtěte také
Čína, která se ekonomicky nerozjela, s sebou tedy netáhne globální ekonomiku tak, jak se letos čekalo. Je to vidět třeba na výsledcích německého průmyslu, protože exportéři sousední země jsou na dodávkách do Číny dost závislí. To zprostředkovaně dopadne i na české podniky. Pokud poroste málo Čína, poroste málo i svět.
A jak tedy může být zpomalení v Číně i dobrou zprávou? Protože se čekalo, že ekonomický nádech asijské velmoci přispěje ke zvýšení globální inflace. Poptávka v Číně není taková, aby zdražila ropu – ta zlevňuje i přes restriktivní zásahy kartelu OPEC. Zlevnily také suroviny jako měď či železo, ač se čekal opak. Také proto inflace ve vyspělém světě začala klesat.
Čínské úřady věří, že zpomalení v letošním druhém kvartále je jen zhoupnutí a že se v druhé půlce roku vrátí ten dlouho očekávaný růst. Páky na to stát – například skrze reformy či investice – má. Jen ale aby to nedopadlo fiaskem, jako když letos na jaře nejbohatší čínská provincie Kanton vymyslela recept, jak vyřešit nezaměstnanost mladých vysokoškoláků. Poslala 300 tisíc absolventů univerzit dělat na pole – a sklidila velkolepý posměch na sociálních sítích. Masa mladých vzdělaných nezaměstnaných se může pro režim stát rychle reálnou hrozbou.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
