Čím později důchodovou reformu uděláme, tím bolestivější bude, říká ekonomka Danuše Nerudová

S uvažovaným zvýšením věku odchodu do důchodu nesouhlasí stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka z hnutí ANO. Podle něj by to byla nejvyšší hranice odchodu do důchodu v celé EU. „Nezvyšuje se ani věk dožití ve zdraví, což je také kvalifikační předpoklad pro to, jak dlouho můžeme pracovat.“

„Některé profese, hlavně ve třetí a čtvrté kategorii, to znamená ty těžší profese, by měly samozřejmě odcházet dříve. Je to teprve otázka k debatě, poněvadž návrh ministerstva práce a sociálních věcí by měl být během března,“ rozebírá Juchelka. „Zatím jsem nic takového neviděl.” Náročných profesí by se ale zvýšení týkat nemělo.

Čtěte také

Petr Holub: Reforma důchodů? Třeba stačí jen uklidit

Podle Juchelky totiž možnosti jak v penzijním systému zajistit dostatek peněz bez zvyšování věku odchodu existují. Mohlo by se jednat například o zvýšení podpory aktivní zaměstnanosti důchodců.

„Musíme změnit parametry u těch, kteří skutečně pracují v důchodovém věku, to znamená i ve svých 65 letech, aby mohli být ještě lépe finančně motivováni k tomu, aby se na trhu práce udrželi,“ uvažuje Juchelka.

Reforma navazuje na předchozí návrhy

V některých prvcích vládní experti při přípravě reformy navazují na návrhy Komise pro spravedlivé důchody. Pod vedením Danuše Nerudové ji zřídila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD. „Reforma staví na základních pilířích, které vzešly z komise,“ potvrzuje ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity.

Tehdejší ministryně financí Alena Schillerová diskuse o reformě odmítala.
Danuše Nerudová

„Zatím se v médiích dozvídáme útržkovitě, co všechno by mělo být součástí penzijní reformy,“ rozvádí Nerudová. „Pan ministr hovořil o tom, že komplexně celou tu reformu představí v březnu.“ 

Zavedení reformy je podle Nerudové složité kvůli stavu veřejných financí a covidovým výdajům ale i době samotného jednání. „Je to složitější i kvůli tomu, že se čas, kdy nejsme schopni reformu udělat, prodlužuje. Čím později ji uděláme, tím bude samozřejmě bolestivější,“ tvrdí.

Součástí musí být i reforma třetího pilíře

„Hovoříme o minimálním důchodu, o tzv. nultém pilíři a pak o zásluhové části. Součástí reformy by měla samozřejmě být i problematika pojistného u OSVČ, což byla taky část reformy, kterou jsme navrhovali, stejně tak jako řešení náročných povolání a předčasných odchodů do důchodu,“ vypočítává Nerudová součásti, které by reforma měla obsahovat.

Čtěte také

Radko Kubičko: Důchodová reforma jako nekonečný seriál

Komise pro spravedlivé důchody už v době svého fungování naznačovala nezbytnost reformy penzijního připojištění. „Reforma třetího pilíře je oblast, která patří do gesce ministerstva financí. Tehdejší ministryně financí Alena Schillerová odmítala vůbec vést diskuse o reformě,” popisuje komplikace při jednáních Nerudová.

„Pevně věřím, že součástí důchodové reformy bude i reforma třetího pilíře, protože v tuto chvíli rozhodně neplní funkci, kterou by v systému měl mít,” uzavírá Nerudová úvahy o nezbytných součástech důchodové reformy.

V celém pořadu se také dozvíte, jak by podle Aleše Juchelky mohl fungovat důchodový systém ve spojitosti s rodinnou politikou nebo jak by vláda mohla ovlivnit zvyšující se počet lidí odcházejících do důchodu předčasně. Provází Martina Mašková.