Důchody jsou v budoucnu ufinancovatelné. Stát ale musí navýšit příjmy přijetím celkové daňové reformy, radí Špidla

„Pokud se podíváte na prognózu, kolik lidí bude v Česku pracovat, tak je jasné, že postupnému pokračování navyšování důchodového věku se nevyhneme,“ uvádí v Pro a proti ekonom, zástupce ředitele IDEA CERGE-EI a poradce ministra Jurečky Filip Pertold.

Až silné generace 60. a 70. let nastoupí do důchodu, což bude v druhé polovině 30. let, tak ani zvýšení porodnosti to nezmění.
Filip Pertold

Bývalý premiér a bývalý eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla (ČSSD) v tomto okamžiku nevidí žádné důvody, proč by se měl současný limitní rok pro odchod do důchodu měnit.

„Demografický sešup, který zde máme, není možné plně nahradit přílivem pracovní síly. Až silné generace 60. a 70. let nastoupí do důchodu, což bude v druhé polovině 30. let, tak ani zvýšení porodnosti to nezmění. Zvýšení věkové hranice není samospásný mechanismus, ale je to jeden z těch, které budou muset být nastoleny,“ soudí Pertold.

Čtěte také

Petr Holub: Důchody téměř 20 tisíc. Zaplatí Husákovy děti

„Pro stabilizaci stávajícího důchodového systému by občané měli pracovat do 73 let,“ upozorňuje Špidla. „Ale důležitý je kontext. Od 90. let se pohybuje podíl nákladů důchodů na HDP mezi 7,9 a 9,5 procenty. Ačkoliv počet důchodců v tomto období přibyl o 600 tisíc, bilance nákladů důchodů k HDP se nezměnila.“

„V roce 2012 tvořilo důchody 9,4 procenta HDP, v roce 2019 8,4 procenta. Čili situace se nezhoršuje. Ten technický deficit je vytvářen mechanikou příjmů a výdajů, která je teď nastavena, ale byla také období, kdy byl přebytek, například v roce 2019 to bylo 43 miliard,“ připomíná Špidla.

Pětiprocentní sekera HDP na důchody

Pertold souhlasí, že současný deficit není dán demografickým vývojem, ale špatným systémem valorizací. „Dnes například je důchodcům de facto plně kompenzována inflace. Ale jde o deficit reálný, se kterým je potřeba do budoucna počítat.“

Rozhodující je onen poměrový vztah. Tedy kolik procent HDP dáváme na důchody.
Vladimír Špidla

„Důchodový systém se nedá řešit mimo veřejné finance a jejich problémem je, že jsou zoufale podseknuté příjmy. Proto je třeba vytvořit celkovou daňovou reformu, bude třeba nové přerozdělení daňového břemene, protože dnes výrazně zvýhodňuje nejbohatší firmy a nejbohatší příjmy,“ tvrdí ředitel Masarykovy demokratické akademie Špidla.

Podle poradce jsou současný stav veřejných financí i důchodového účtu a budoucí potíže dalších dekád dva odlišné problémy. „Souhlasím, že nesnáze veřejných financí jsou z poloviny tvořeny nedostatečnými příjmy. Současný problém je ale dán inflací, kompenzacemi za energie, kdy příjmy neodpovídají výdajům.“

Čtěte také

Petr Holub: Důchody těch druhých

„Ale až Husákovy děti dostárnou do důchodu, tak konzervativní predikce mluví o tom, že pokud nic neuděláme, vznikne pětiprocentní sekera HDP jen na důchody. K normálním deficitům se pak začnou přibalovat deficity spojené s demografií a na to budeme muset reagovat,“ konstatuje Filip Pertold.

„Rozhodující je onen poměrový vztah,“ opakuje bývalý eurokomisař. „Tedy kolik procent HDP dáváme na důchody. Rozpočtová rada spočítala, že v tom nejhorším okamžiku by penzijní náklady byly asi 12,5 procenta HDP. To ale v některých státech platí už teď, takže není pravda, že by naše důchody byly neufinancovatelné,“ odkazuje na nutnost změny příjmové stránky státního rozpočtu Vladimír Špidla.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.