Důchody jsou v budoucnu ufinancovatelné. Stát ale musí navýšit příjmy přijetím celkové daňové reformy, radí Špidla

19. říjen 2022

Zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu je podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nejpozději v roce 2030 nevyhnutelné. Jak stát může zajistit s výhledem nepříznivého demografického vývoje penze pro další generace?

„Pokud se podíváte na prognózu, kolik lidí bude v Česku pracovat, tak je jasné, že postupnému pokračování navyšování důchodového věku se nevyhneme,“ uvádí v Pro a proti ekonom, zástupce ředitele IDEA CERGE-EI a poradce ministra Jurečky Filip Pertold.

Až silné generace 60. a 70. let nastoupí do důchodu, což bude v druhé polovině 30. let, tak ani zvýšení porodnosti to nezmění.
Filip Pertold

Bývalý premiér a bývalý eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla (ČSSD) v tomto okamžiku nevidí žádné důvody, proč by se měl současný limitní rok pro odchod do důchodu měnit.

„Demografický sešup, který zde máme, není možné plně nahradit přílivem pracovní síly. Až silné generace 60. a 70. let nastoupí do důchodu, což bude v druhé polovině 30. let, tak ani zvýšení porodnosti to nezmění. Zvýšení věkové hranice není samospásný mechanismus, ale je to jeden z těch, které budou muset být nastoleny,“ soudí Pertold.

Čtěte také

„Pro stabilizaci stávajícího důchodového systému by občané měli pracovat do 73 let,“ upozorňuje Špidla. „Ale důležitý je kontext. Od 90. let se pohybuje podíl nákladů důchodů na HDP mezi 7,9 a 9,5 procenty. Ačkoliv počet důchodců v tomto období přibyl o 600 tisíc, bilance nákladů důchodů k HDP se nezměnila.“

„V roce 2012 tvořilo důchody 9,4 procenta HDP, v roce 2019 8,4 procenta. Čili situace se nezhoršuje. Ten technický deficit je vytvářen mechanikou příjmů a výdajů, která je teď nastavena, ale byla také období, kdy byl přebytek, například v roce 2019 to bylo 43 miliard,“ připomíná Špidla.

Pětiprocentní sekera HDP na důchody

Pertold souhlasí, že současný deficit není dán demografickým vývojem, ale špatným systémem valorizací. „Dnes například je důchodcům de facto plně kompenzována inflace. Ale jde o deficit reálný, se kterým je potřeba do budoucna počítat.“

Rozhodující je onen poměrový vztah. Tedy kolik procent HDP dáváme na důchody.
Vladimír Špidla

„Důchodový systém se nedá řešit mimo veřejné finance a jejich problémem je, že jsou zoufale podseknuté příjmy. Proto je třeba vytvořit celkovou daňovou reformu, bude třeba nové přerozdělení daňového břemene, protože dnes výrazně zvýhodňuje nejbohatší firmy a nejbohatší příjmy,“ tvrdí ředitel Masarykovy demokratické akademie Špidla.

Podle poradce jsou současný stav veřejných financí i důchodového účtu a budoucí potíže dalších dekád dva odlišné problémy. „Souhlasím, že nesnáze veřejných financí jsou z poloviny tvořeny nedostatečnými příjmy. Současný problém je ale dán inflací, kompenzacemi za energie, kdy příjmy neodpovídají výdajům.“

Čtěte také

„Ale až Husákovy děti dostárnou do důchodu, tak konzervativní predikce mluví o tom, že pokud nic neuděláme, vznikne pětiprocentní sekera HDP jen na důchody. K normálním deficitům se pak začnou přibalovat deficity spojené s demografií a na to budeme muset reagovat,“ konstatuje Filip Pertold.

„Rozhodující je onen poměrový vztah,“ opakuje bývalý eurokomisař. „Tedy kolik procent HDP dáváme na důchody. Rozpočtová rada spočítala, že v tom nejhorším okamžiku by penzijní náklady byly asi 12,5 procenta HDP. To ale v některých státech platí už teď, takže není pravda, že by naše důchody byly neufinancovatelné,“ odkazuje na nutnost změny příjmové stránky státního rozpočtu Vladimír Špidla.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , oci
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.