Důchodová reforma podle Maláčové může přijít hodně draho, záleží, jak se to udělá, říká ekonom Zámečník

Čtěte také

David Klimeš: Důchodová reforma není žádná věda. Ale chce to odvahu

Teď přišla ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jana Maláčová s vizí, kterou velmi nerada alespoň částečně poodkryla v nedělní televizní debatě.  

Penzijní systém po reformě by měl mít znovu tři pilíře. Namísto druhého by se ale zavedl nultý. Z něho by mohl být vyplácen minimální důchod ze státního rozpočtu. Další část penzí by byla zásluhová, a ta by se hradila ze sociálních odvodů.

Ekonom Miroslav Zámečník, alespoň pokud prý dobře slova Maláčové pochopil, v Interview Plus říká, že „je to něco, co se z dálky podobá tomu, co už jednou ČSSD zvažovala. Vzpomeňte si na Vladimíra Špidlu, který jednu dobu koketoval se švédským modelem. Ten je taky třípilířový“. 

III. pilíř je povinný

Nultý pilíř je „jakoby“ vyňatý a zbytek si prý může „víc hrát“ na matematiku, a to včetně plné zásluhovosti. „Co ale Maláčová zatím neřekla, a k tomu švédskému modelu se ani nehlásí, je, že ten třetí pilíř je povinný a fondový, kdy si lidé ukládají peníze na nějaký účet.“ Ten by pak byl buď jakýsi veřejnoprávní, nebo si by lidé mohli zvolit fond soukromý.

Čtěte také

Na penze nebudou peníze, reforma je nutná, varuje Markéta Pekarová Adamová

„Takováto změna ale sama o sobě a bez dalších úprav nikomu nezaručí dlouhodobou udržitelnost. Kontury tří složek jsou správně, taky musíte měnit systémové parametry. Tedy kolik si budete přispívat a kam. Jestli do průběžného nebo fondového pilíře… To jsou všechno podrobnosti, hlavní je, kdy budeme odcházet do důchodu, kolik si budeme přispívat a kolik pak z toho budeme brát. To všechno jako náhradové procento vztaženo k průměrnému příjmu pojištěnce před odchodem na penzi. Hrozně přitom záleží na nastavení zásluhového systému. A pokud nebude fakticky zdaňovat ty, co měli nadprůměrné příjmy, tak bude mnohem dražší než ten současný.“

Zámečník upozorňuje na velká psychologicko-politická úskalí nastavení pilířů. „Může se to nastavit tak, že je v nultém pilíři nepodmíněný minimální příjem. To je mimochodem hit moderní levice a i když se to experimentálně zkoušelo, tak se to všude opustilo. Protože pokud by to měl být příjem seniora, ze kterého se dá žít, tak je nesmírně drahý.“

Efekt černého pasažéra

Takto nastavený nultý pilíř by totiž buď musel být hrozně nízko a pak by se zas musel dokrývat nejrůznějšími sociálními dávkami, nebo když se nastaví moc vysoko, je zas moc drahý. „Do toho vstupuje efekt černého pasažéra, které ti, co celý život pracovali a byli to tzv. chudí pracující, extrémně špatně snášejí.“ Takový černý pasažér totiž neparticipoval na pojistném systému, což oni s nízkými platy ale ano. „A nad tím by ministryně měla ale hodně přemýšlet,“ vzkazuje ekonom.

Čtěte také

Babiš bude buď s námi zvyšovat důchody, s ODS privatizovat nemocnice, nebo s Okamurou stavět lágry pro nepřizpůsobivé, varuje Šmarda

Nevyřešil by to ale další pilíř, tedy zásluhovost? „To opět záleží na tom, jaký podíl by měl ten nultý a zásluhový. Kdyby byl třeba jen 10%, který ale není k přežití a je blízko existenčního minima. Ohromně důležitou věcí pak je, jestli vytvoříte skupiny, které změnou výrazně pohorší.“ Tím by totiž podle Zámečníka padla i solidarita do penzí dnes zakomponovaná.  

Co by pak na novém systému bylo nejnáročnější, je nastavení nultého pilíře. „Pro ty, co jsou pod příjmovým mediánem, a k tomu máte udělat nějak zásluhovost, tak musíte ten nultý hodně zvednout, a to je prostě drahé.“ Důležitý prý bude i časový předstih. „Tedy jestli do toho chcete zahrnout ty, co jsou v předdůchodovém věku, nebo ne. To by totiž byla velká darda do veřejných financí… Když chcete peníze přerozdělovat, tak fakticky zvedáte daně a je jedno kde.“

Pozor na metání slov jako korporátní daň

Mezi návrhy, kde na to vzít, už Maláčová navrhla zvýšení daní právnických osob. „To je opět poměrně citlivá otázka… Země s podobnou ekonomikou, jakou máme my, tedy jedna z nejprůmyslovějších na světě…, si musí strašně dobře rozmyslet, jaké chce dělat korporátní sazby. Protože vám ten průmysl prostě odmigruje tam, kde je efektivní sazba nižší.“   

Čtěte také

HLASUJTE: Jste pro zvýšení věku odchodu do důchodu nad současných 65 let, nebo ne?

Druhá věc prý je, že Francouzi nebo Němci odvádějí proti nám relativně nižší procento HDP než české subjekty, a taky by to znamenalo skutečné zatížení hotovostních toků. „Třetí věc je, že bez zahraničních investorů neuděláte technologickou změnu průmyslu. Oni mají nožičky a zůstaneme na to sami, navíc s vyšší korporátní daní,“ varuje.

„Chce to opravdu hodně přemýšlet a nejde o tom hovořit takto, až lehkomyslně s používáním slovíček, jako je korporátní daň. Nemůžete s nimi takto metat,“ dodává ekonom.

Proč se mu osobně nejvíc líbí varianta osobního připojištění, kterou mají na Novém Zélandu nebo ve Švédsku? Novozélanďan totiž se vstupem do prvního zaměstnání automaticky začíná přispívat do fondového pilíře, ze kterého se může aktivně odhlásit. Švédský model taky počítá s leností člověka a odvádíte do fondu, který, když si nezvolíte jiný, je předem státem určený.

Víc si poslechněte v Interview Plus Jana Bumby.