Chystali jsme se na ukrajinskou ofenzívu, teď pomáháme zaplaveným, popisuje Štefan z Člověka v tísni
Z Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny se stále valí voda. Zatopila už 600 kilometrů čtverečních v Chersonské oblasti, 14 lidí v důsledku záplav zemřelo, tisíce musely být evakuovány a desetitisíce zůstaly bez dodávek pitné vody. „Ve čtvrtek jsme začali distribuovat vodu ve čtyřech vesnicích na pravém břehu Dněpru, během jednoho dne jsme tam dostali skoro 100 tisíc litrů vody,“ popisuje Petr Štefan z organizace Člověk v tísni.
Frontová linie vede podél Dněpru, levý břeh okupují Rusové, kteří kontrolují dvě třetiny zatopeného území. „Informace se k nám nedostávají, ale víme, že humanitární situace tam bude daleko horší. Prý probíhá evakuace, ale určitě se tam dostává daleko méně humanitární pomoci. Chtěli bychom tam pomáhat, ale nikdo nás tam nepustí pracovat,“ vysvětluje mediální koordinátor pro Ukrajinu.
Čtěte také
Pomoc probíhá v koordinaci s místními úřady, které nejlépe znají situaci na místě a žádají humanitární organizace o konkrétní pomoc. Prioritou ovšem zůstává bezpečnost: „Všichni naši zaměstnanci jsou proškoleni, a když by to bylo hodně nebezpečné, tak tam nepojedeme. Šílené je, že ani evakuace nemůže probíhat v klidu, ale za neustálého ostřelování.“
Během distribuce pomoci proto zaměstnanci Člověka v tísni, z drtivé většiny Ukrajinci, mají ochranné oblečení a neprůstřelné vesty. Bezpečnostní situace se přitom na Ukrajině stále zhoršuje, a to zejména na jižní a východní frontě, kde podle informací amerických médií ukrajinská armáda zahájila očekávanou protiofenzivu.
„My se na protiofenzivu připravujeme, proto teď máme na skladu víc humanitární pomoci a měli jsme i tak obrovské množství vody, abychom mohli začít ihned pomáhat na osvobozených územích,“ dodává Štefan.
Život jde dál
Na některých místech už začala voda pomalu klesat, s jejím odčerpáváním se ale podle úřadů bude moct začít až za týden.
„Představuji si to jako po povodních u nás, tedy odčerpávat pryč ze záplavové oblasti co nejdál od obytných domů, teprve poté může začít vysoušení domů. A to také známe dobře, že vysoušení trvá dlouho, třeba i týdny, než se může začít s prvními opravami,“ srovnává Štefan.
Čtěte také
Ještě zásadnější je ovšem oprava vodních zdrojů, Člověk v tísni proto hodlá úřadům pomáhat s kopáním studní a napojováním vodovodních kanálů. Vedle materiální organizace nabízí i psychosociální pomoc.
„Představte si, že ztratíte dům, práci, své pole nebo děti školu. Lidé mají jen základní věci, je to obrovský nápor na psychiku. Snažíme se jim pomoct, aby mohli začít žít nový život. Často ti lidé říkají, že se za měsíc vrátí, ale někdy už není kam se vracet,“ podotýká s tím, že pomoc potřebují i sami humanitární pracovníci.
Většina lidí podle něj v zaplavených oblastech zůstává a snaží se s nastalou situací něco dělat. „Za poslední rok a půl u lidí na Ukrajině vidím obrovskou vůli po tom všem obnovit své živobytí a žít dál. A to si myslím, že bude stejně i po té obří katastrofě Kachovské přehrady,“ uzavírá Štefan.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Putina ukrajinská protiofenziva evidentně děsí, myslí si britský plukovník ve výslužbě
Vladimir Putin má panickou hrůzu z ukrajinské protiofenzivy. Nic o ní neví, ale je mu jasné, že jestli bude úspěšná, jsou jeho dny sečteny.
-
Perebyjnis: Cílem protiofenzivy je osvobodit všechna okupovaná území Ukrajiny
Na ruské požadavky pro nastolení míru na Ukrajině reagoval Kyjev vlastním seznamem mírových podmínek. Ukrajinci striktně odmítají Ruskem vznesený nárok na ukrajinská území.
-
Jsem šokován jejich selháním, kritizoval Zelenskyj organizace OSN a Červený kříž
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal mezitím přes videovzkaz vyzval humanitární organizace, aby okamžitě jednaly. Ukrajina musela kvůli zničené Kachovské přehradě evakuovat více než 2000 lidí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.