Chrám Narození Páně v Betlémě prošel zásadní obnovou, palestinských křesťanů ale rychle ubývá

Chrám Narození Páně v Betlémě

V novém slaví letošní Vánoce Chrám Narození Páně v Betlémě na Západním břehu Jordánu – prošel důkladnou renovací a skví se ve skoro celé své kráse, přibližuje agentura AP.

Naposledy se svatostánek opravoval v patnáctém století a současná obnova by měla být dokončena koncem příštího roku. Už dnes však mohou návštěvníci vidět staré mozaiky a sloupy, které opět vypadají jako před 600 lety.

Představitelé města Betléma doufají, že renovace tradičního Ježíšova rodiště posílí cestovní ruch, zlepší špatnou hospodářskou situaci na Západním břehu a možná i zpomalí odliv křesťanů ze země, kde se jejich víra zrodila. Obnova chrámu začala v roce 2013, rok poté, co jej UNESCO označilo za světové dědictví. Palestinská samospráva ustavila komisi místních křesťanských představitelů, která na renovaci dohlíží, a k její realizaci najala firmu z Itálie.

Vánoce v Betlémě se odehrají třikrát. Bez sněhu, zimy a s půl milionem turistů

Bazilika Narození Páně v Betlémě

Po Česku od konce minulého týdne putuje Betlémské světlo. Každoročně sem z Kristova rodiště putuje jako znamení vánoční zvěsti. Opačným směrem – do města na Západním břehu Jordánu už tradičně míří statisíce poutníků – věřících i obyčejných turistů, aby navštívili místo, kde se podle biblické tradice narodil Ježíš. Bazilika Narození Páně se však v posledních letech výrazně mění.

Podle předsedy komise Zijáda Bandaka bylo na celý projekt vybráno už čtrnáct milionů dolarů ze sedmnácti, jichž je k obnově třeba. Zhruba polovinou částky přispěla samospráva a místní muslimští a křesťanští podnikatelé a zbytek poslali zahraniční dárci.

AP upozorňuje, že Chrám Narození Páně je jedním z nejposvátnějších křesťanských kostelů na světě. Ve čtvrtém století našeho letopočtu jej nechala postavit svatá Helena, matka římského císaře Konstantina Velikého, nad jeskyní, kde podle křesťanské tradice Marie porodila Ježíše. Dnešní poutníci však kostel znají v podobě baziliky, kterou dal vybudovat byzantský císař Justinián I. v šestém století.

V Jordánsku slaví Vánoce křesťané i muslimové pospolu. V Bruneji je šejch zakázal

Křesťanství. Ilustrační foto

Blízký východ není jen místem válek a střetů, ale také místem mírového soužití, pro mnoho lidí je ovšem tato realita velkou neznámou. Kupříkladu v Jordánsku funguje soužití křesťanů a muslimů téměř bezproblémově.

Před zahájením současné renovace chrám dlouhá desetiletí chátral. Střechou do něj zatékalo, měl rozbitá okna, mozaiky byly pokryté špínou a zdi a sloupy byly poškozené. Po pěti letech obnovy teď ale vypadá úplně jinak.

Podle hlavního palestinského inženýra Imáda Nasára začala renovace u stropu. Zhruba deset procent trámů bylo nahrazeno dřevem, dovezeným ze starých zničených kostelů v Itálii. Také okna jsou už spravená a zrenovovány byly i zdi a venkovní kameny.

Znesvářené církve

Nejtěžším úkolem je restaurování silně poškozené mozaiky na zdech, která je velká dva tisíce metrů čtverečních. Zatím bylo obnoveno jen 120 čtverečních metrů, na nichž jsou zobrazeni Ježíš a křesťanští světci.

Archeologové poprvé po mnoha staletích otevřeli Ježíšův hrob v Jeruzalémě

Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě

V Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě byl po mnoha staletích poprvé odkryt kámen, na který byl položen Ježíš po snětí z kříže. Restaurátoři, kteří v kostele pracují, tento týden potvrdili, že našli původní vápencové podloží, kde Ježíš spočinul.

Dělníci restaurují i mozaiku na podlaze. Pracují velmi pečlivě a usilovně. Zatímco reportér agentury AP hovořil s inženýrem Nasárem, italští dělníci čistili mozaiku jemnými kartáčky a natírali ji ochranným materiálem. Příští rok čeká obnova sloupy, mozaiku na podlaze, obklady a přední dvoranu.

Za předchozí špatný stav kostela mohou složité vztahy mezi hlavními křesťanskými církvemi ve Svaté zemi. Římskokatolická, řecká pravoslavná a arménská církev totiž jedna druhé příliš nevěří. Každá z nich má podle ujednání z 19. století svou určenou oblast i povinnosti. V průběhu let však docházelo k četným sporům a hádkám, a dokonce i ke rvačkám duchovních.

S obnovou Chrámu Narození Páně však souhlasily všechny církve. Stavební práce se nedotkly jen oltářní krypty se čtrnácticípou stříbrnou hvězdou, která podle křesťanské tradice označuje místo Ježíšova zrození. I když by rovněž potřebovala renovaci, církve se zatím neshodly na jejích podrobnostech.

Návrat turistů

Město Betlém je závislé na turistech a místní hotely, restaurace a obchody se suvenýry vydělají většinu peněz během krátké vánoční sezóny. Zrenovovaný Chrám Narození Páně je také oblíbeným cílem poutníků. V roce 2015 a 2016 bylo v Betlémě turistů málo, ale v posledních dvou letech jich znovu přibývá.

Starosta města letos očekává jeden a čtvrt milionu návštěvníků. I proto palestinská ministryně cestovního ruchu Rula Maajahová domlouvá s křesťanskými představiteli prodloužení otevírací doby kostela, protože se před ním tvoří dlouhé fronty.

Palestinská samospráva připravila na letošní Vánoce ambiciózní program. Nedávno v Betlémě proběhlo slavnostní rozsvícení vánočního stromu za účasti představitelů čtrnácti spřátelených měst celého světa a zahraničních hudebníků. Křesťanského trhu před kostelem se zúčastnilo patnáct evropských zemí a betlémská radnice také buduje vánoční vesničku pro děti.

Není však jisté, zda se městu podaří zastavit dlouhodobý odliv betlémských křesťanů. Stejně jako v arabských zemích bojuje místní komunita o přežití, neboť mnoho jejích členů odchází hledat lepší podmínky do zahraničí. Podle sčítání lidu z loňského roku žije na Západním břehu, v Pásmu Gazy a východním Jeruzalémě pouhých 47 tisíc palestinských křesťanů, kteří tvoří jen jedno procento z celkového počtu 4,8 milionu Palestinců.

Před dvaceti lety přitom podle Palestinského centrálního statistického úřadu bylo křesťanů více než 1,7 procenta. Zhruba polovina těch stávajících dnes žije v oblasti Betléma, ale i tam jich stále ubývá, upozorňuje agentura AP.