Archeologové poprvé po mnoha staletích otevřeli Ježíšův hrob v Jeruzalémě

Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě
Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě

V Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě byl po mnoha staletích poprvé odkryt kámen, na který byl položen Ježíš po snětí z kříže. Restaurátoři, kteří v kostele pracují, tento týden potvrdili, že našli původní vápencové podloží, kde Ježíš spočinul.

Referuje o tom izraelský server Times of Israel.

Restaurování probíhá od jara, ale od minulé středy do soboty směli odborníci z Národní technické univerzity v Aténách pracovat šedesát hodin i na místě, které je tradičně považováno za Ježíšův hrob.

Hrob, který neměl existovat

Odstranili mramorovou desku, která na hrobě ležela minimálně od roku 1555 a možná i o století déle, a co nejrychleji se snažili zjistit, co je pod ní. Byla tam silná vrstva hlíny a pod ní druhá mramorová deska s vyrytým křížem. Je šedá a pochází z 12. století. A pak – jen pár hodin předtím, než měl být hrob znovu uzavřen – objevili netknuté původní vápencové podloží.

Teď budou zevrubně zkoumat všechny shromážděné poznatky, které mají definitivně prokázat souvislost místa s Ježíšem. Kromě jiného budou také hledat stopy po nápisech. Expert na historii hrobu Martin Biddle chce zjistit, proč biskup a historik Eusebios určil ve čtvrtém století za Ježíšův hrob právě toto místo. Podle Biddlea je pravděpodobné, že pro to měl konkrétní důkazy.

Čtěte také

Historikové byli dlouho přesvědčeni, že hrob v průběhu staletí zanikl. Původní kostel, který byl nad tradičním pohřebištěm Ježíše vybudován, dal v roce 1009 egyptský fátimovský chalífa zničit a zahladit po něm všechny stopy. Archeologové byli proto nesmírně překvapeni, že se zbytky pohřební jeskyně zachovaly. Když odstranili druhou mramorovou desku z 12. století, uviděli část jeskynní stěny a kámen, který byl řadu staletí uctíván, ale teprve teď byl spatřen, píše Times of Israel.

Je ale nemožné určit s naprostou jistotou, že právě tento kámen je opravdu místem, kde Ježíšovo tělo spočinulo, zdůrazňuje časopis National Geographic. V okolí kostela bylo nalezeno nejméně šest hrobek ve skále, které svědčí o tom, že oblast v době Druhého židovského chrámu sloužila jako židovský hřbitov. Izraelský archeolog Dan Bahat ale upozorňuje, že křesťané nikdy nepřipisovali takovou důležitost žádnému jinému místu než právě tomuto v Chrámu Božího hrobu, a není proto důvod jeho autenticitu popírat.

Chrám šesti církví

Ježíšův hrob dnes zakrývá malá stavba uprostřed kostela, které se říká edikula. Ta byla naposledy restaurována v letech 1808–1810 poté, co ji zničil požár. Vědci z aténské univerzity teď mají unikátní příležitost nejen prostudovat původní podloží, ale také pochopit, proč se právě toto místo stalo předmětem uctívání od chvíle, kdy je za Ježíšův hrob v roce 326 označila matka římského císaře Konstantina Helena. Chrám Božího hrobu dnes spravují tři křesťanské církve – řecká pravoslavná, římsko-katolická a arménská apoštolská – a působí v něm ještě tři další: koptská, etiopská pravoslavná a syrská pravoslavná.

Ježíšův hrob, pohled seshora, chrám Božího hrobu, Jeruzalém

Edikulu v roce 1927 poškodilo velké zemětřesení a úřady tehdejší britské mandátní Palestiny ji nechaly podepřít nevzhlednými nosníky, které jsou v chrámu dodnes. Renovaci bránily rozepře mezi správci chrámu i nedostatek finančních prostředků. Loni pozval řecký pravoslavný patriarchát se souhlasem druhých dvou spoluvlastníků do Chrámu Božího hrobu vědce z Národní technické univerzity v Aténách, kteří například restaurovali aténskou Akropoli nebo Chrám Boží moudrosti v Istanbulu.

Restaurování, které má stát více než čtyři miliony dolarů, by mělo být dokončeno do jara příštího roku, informuje National Geographic.