Českoslovenští vědci zjistili, že ženský orgasmus souvisí s rovností a láskou, přibližuje socioložka Lišková

3. srpen 2021

Navzdory politické totalitě bylo socialistické Československa v oblasti genderu a sexuality zemí překvapivě pokrokovou. „Ve srovnání s ostatními zeměmi socialistického bloku bylo specifické tím, že se zde už v 50. let dělal výzkum homosexuality,“ upozorňuje socioložka Kateřina Lišková z Masarykovy univerzity v Brně.

Tento výzkum začal přímo v roce 1950. „Trval osm let, byla to série výzkumů, která měla za cíl zjistit, kteří muži jsou skutečně homosexuální. Během výzkum se testovala i možnost homosexualitu takzvaně vyléčit. A už tehdy sexuologové zjistili, že to nejde.“ 

Čtěte také

„Na základě tohoto výzkumu vědci doporučili, když tedy není homosexualita vyléčitelná, aby nebyla trestána. A pak lobbovali u státu, aby homosexualitu odtrestnil. To se u nás stalo v roce 1961 a ve stejném roce dekriminalizovalo homosexualitu u mužů starších 18 let i Maďarsko.“

Československý výzkum byl tehdy zásadní a měl mezinárodní ohlas, dodává badatelka. „Překládal se a zajímavým způsobem cestoval do dalších zemí a na další kontinenty.“

Ženský orgasmus a rovnost

Dalším zajímavým předmětem výzkumu byl ženský orgasmus, pokračuje Lišková:

Čtěte také

„Bádání začalo v roce 1952 a běží dodnes. Naši sexuologové se ženskou slastí zabývají dlouhodobě a už první výzkumy ukázaly, že existují rozdíly mezi ženami v tom, jak si užívají sex v manželství.“

Odborníci tehdy zajímavým způsobem korelovali sexuální spokojenost se širší spokojeností, láskou a rovnostářstvím v daném manželství. „Tam, kde bylo víc lásky a rovnosti, tam bylo i víc sexuální spokojenosti. To bylo zajímavé a podnětné zjištění na tu dobu.“

Sexualita vypovídá o povaze státu

„Ze sociologického hlediska mi přijde zajímavé, že se se skrze tyto a podobné intimní věci dají zkoumat věci veřejné. Skrze sexualitu se dá hodně říci o povaze státu. A to zajímá i vědce na Západě,“ přibližuje Lišková přínos nejen československé vědy.

Čtěte také

Experti z oboru psychologie, sociologie, sexuologie a dalších společenských věd už tehdy, v na začátku druhé poloviny 20. století, přímo mluvili k lidem. „Psali různé příručky, do časopisů, mluvili do rádia nebo televize. Spousta odborníků je ostatně lidem známa do dneška.“ 

„Ale experti promlouvali také ke státu. Takže to nebylo tak, že by stát badatelům diktoval, co mají zkoumat. Z mého výzkumu se mi stále víc zdá, že spíš se odborníci na vědy o člověku potkávali s klinickou realitou a pak s výzkumem chodili za státem a důrazně doporučovali, co by měl dělat.“ 

Spíš odborníci na vědy o člověku ovlivňovali státní politiky, než že by to bylo tak, že by jim někdo z politbyra něco dekretoval.
Kateřina Lišková

Někteří výzkumníci také mohli být železné oponě navzdory ve spojení se zahraničím lépe než běžný občan.

Čtěte také

„Cestovali na konference a byli s kontaktu se zahraničími kolegy,“ konstatuje Lišková a uvádí, jak taková praxe fungovala. Spousta politik se vyjednala na půdě OSN a ty pak experti přenášeli na národní úroveň a doporučovali státu, jaká opatření má přijmout třeba kolem rodiny a výchovy dětí.

„Takže bych spíš řekla, že odborníci na vědy o člověku ovlivňovali státní politiky, než že by to bylo tak, že by jim někdo z politbyra nebo z Moskvy dekretoval, co mají dělat. Experti měli v socialistických zemích velkou úlohu,“ vyzdvihuje Kateřina Lišková.

Poslechněte si celé Studio Leonardo, ve kterém Kateřina Lišková mluví i o svých stand-up vystoupeních v rámci uskupení Duo Docentky. Připravil Filip Rambousek.

autoři: Filip Rambousek , oci
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.