Jourová: Sexuální menšiny nesmí být dávány na roveň pedofilů. Konce těchto začátků jsme už viděli
Evropská komise zveřejnila druhou výroční zprávu o vládě práva v Evropské unii. Nejhůř si podle ní v posledních měsících vedly Polsko a Maďarsko. Eurokomisařka Věra Jourová (ANO) ale upozorňuje: „S tou zprávou jsme přišli právě na základě dlouhodobé kritiky ze strany těchto států, že se zaměřujeme jen na ně a ostatní necháváme bez povšimnutí.“
Přestože jde pouze o informativní dokument, má obrovskou váhu jako podnět k diskusi o plusech a minusech v naplňování deklarovaných hodnot uvnitř jednotlivých států, věří eurokomisařka.
Čtěte také
„A dali jsme tam také jednu novinku – jak se země vyrovnaly s pandemií a jestli se nestalo, že to jednotlivé vlády vzaly jako signál k nevratnému posílení své moci,“ říká.
Shrnutí eurokomisařů ukázalo, že k podobným excesům v minulém roce nedošlo a v případě České republiky například dobře fungovalo i soudnictví, které aktivně řešilo stížnosti na jednotlivé zákony zasahující do svobod lidí.
Vadí nám, že je celá část občanů Maďarska dávána na roveň pedofilům a lidem, kteří mohou ohrožovat mravní výchovu dítěte.
Věra Jourová
V Polsku a Maďarsku bohužel přetrvávají problémy, kterých si Evropská komise všímá už delší dobu. Jde o reformu justice nebo omezování svobody médií, připomíná eurokomisařka. Odmítá ale, že by výtky byly nátlakem směřujícím konkrétně na Maďarsko kvůli kritizovanému zákonu o ochraně dětí, který omezuje práva sexuálních menšin.
Čtěte také
Jourová ale uznává, že zmíněný zákon je Evropské komisi trnem v oku:
„Vadí nám, že je celá jedna část plnoprávných občanů Maďarska dávána na roveň pedofilům a lidem, kteří mohou už jen svou existencí ohrožovat mravní výchovu dítěte. To je pro nás začátek něčeho, čehož konce jsme viděli v minulém století.“
Konečná: Neříkat, že si zvolili špatnou vládu
Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) je ráda, že zpráva Evropské komise vznikla a považuje ji za vyváženou. Přestože nemá pocit, že by si komisaři na Polsko nebo Maďarsko zasedli, varuje před příliš ostrou kritikou:
Čtěte také
„Je velmi složité, abychom lidem říkali, že si zvolili vlády, které všechno porušují a pro nás jsou špatně. To akorát vzbuzuje daleko větší nedůvěru v EU a spíš ji to štěpí.“
Na podobné potíže je potřeba dívat se také politicky a zvažovat důsledky tlaku na jednotlivé státy, domnívá se Konečná.
S tím ale zásadně nesouhlasí europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). „Pokud některá země výrazně porušuje principy právního státu, tak Evropská unie nemůže tvrdit, že to politicky takzvaně necháme být, protože bychom tím akorát popudili tamní obyvatelstvo.“
Pokud země výrazně porušuje principy právního státu, tak Evropská unie nemůže tvrdit, že to politicky takzvaně necháme být.
Jiří Pospíšil
Má-li být právní stát jedním z klíčových hodnot evropské integrace, nemůžeme zavírat oči nad jeho porušováním, věří Pospíšil.
Věra Jourová, eurokomisařka
Kateřina Konečná, KSČM, europoslankyně
Jiří Pospíšil, TOP 09, europoslanec
Michal Tomášek, vedoucí Katedry evropského práva Právnické fakulty UK
„A to je případ Maďarska, kde jsou lidé s jinou sexuální orientací spojováni s pedofilií. Jde o věci, které reálně poškozují určitou část obyvatel v rámci Maďarska a tedy EU. A musíme hledat cestu, jak zasáhnout,“ uzavírá.
Poslechněte si celý Speciál Martiny Maškové a Martina Matějky.
Související
-
Karel Barták: Evropská komise předložila ambiciózní plán, jak snížit emise o 55 procent
Evropská komise ve středu předložila návrh, jak naplnit obsahem politický závazek, že 27 zemí Evropské unie dosáhne do roku 2050 uhlíkové neutrality.
-
Niedermayer: Start měla těžký. Z von der Leyenové se ale stala silně nezávislá šéfka Evropské komise
Adeptkou se stala, až když selhali spitzenkandidáti. Neměla zkušenosti z evropské politiky, rychle se ale zorientovala. Ursula von der Leyenová vede Evropskou komisi rok.
-
Reagovat na krize a stočit pohled k západnímu Balkánu. To jsou plány Slovinska pro předsednictví EU
Slovinsko chce v době svého předsedání Unii jednat o kyberbezpečnosti v zemích západního Balkánu a vůbec rychlejší schopnosti Unie reagovat na dění v regionu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.