Karel Barták: Evropská komise předložila ambiciózní plán, jak snížit emise o 55 procent
Evropská komise ve středu předložila návrh, jak naplnit obsahem politický závazek, že 27 zemí Evropské unie dosáhne do roku 2050 uhlíkové neutrality. Legislativní balík směřuje k jednomu cíli – zajistit, že do roku 2030, tedy za devět let, klesne objem emisí skleníkových plynů o 55 procent.
Je to první takový plán na světě, a pokud by se uskutečnil, stane se Evropa průkopnickým kontinentem, který se výrazně zaslouží o odvrácení globální hrozby v podobě vražedného oteplování a klimatického kolapsu.
Čtěte také
Balík má podobu tuctu evropských nařízení a směrnic, buď nových, nebo revidovaných, které mají být postupně schvalovány a uplatňovány.
Tak, aby v roce 2030 Evropa už plně fungovala v „zeleném“ režimu. Ústředním bodem bude posílení a zpřísnění systému obchodování s emisními povolenkami, který bude vedle elektráren a průmyslových podniků rozšířen také leteckou, námořní a silniční dopravu plus stavebnictví a provoz budov.
Z hlediska občanů je asi nejzajímavější návrh výrazně utlumit, a od roku 2035 zcela zakázat prodej nových aut vybavených spalovacími motory. Unie sází jednoznačně na elektromobily a na vodík. Do ozdravení klimatu se zapojí půda i lesy: za devět let mají být schopny pohltit 310 milionů tun oxidu uhlíku. Budou kvůli tomu vysazeny tři miliardy stromů.
Klimatický sociální fond
Obnovitelné zdroje mají ve stejném termínu produkovat už 40 procent elektrické energie. Dovážené zboží, jehož výroba je energeticky náročná, bude při vstupu na evropský trh podléhat uhlíkovému clu.
Čtěte také
Komise nezastírá, že tato opatření budou nutně mít závažné sociální dopady. Zdražovat budou pohonné hmoty, elektřina, otop, nájemné, letecká i námořní doprava i dovážené zboží, což pocítí zejména příjmově slabší skupiny obyvatelstva.
Proto je zřizován takzvaný klimatický sociální fond, ve kterém bude 72 miliard eur a bude sloužit právě na zmírňování těchto nespravedlností. Hlavní koordinátor „zelené dohody“, místopředseda komise Frans Timmermans vyložil, že ti, kdo budou nepřiměřeně postiženi, dostanou náhradu. Pokud by se neudělalo nic, upozornil, doplatili by právě chudí lidé na neodvratnou ekologickou katastrofu daleko víc.
Komise si je zajisté vědoma odporu některých členských států včetně České republiky vůči řadě předložených návrhů. Záměrně volila radikální verze, aby měla při jednání kam ustupovat. V každém případě však předvedla značnou důslednost a odvahu, a to od okamžiku nástupu do úřadu před dvěma lety.
To, co tehdy vypadalo jako zelená fata morgána, se nyní obalilo tkání konkrétních, provázaných a realistických kroků, i když některé z nich mohou vyvolávat skřípění zubů.
„Pokusili jsme sestavit vyvážený balík,“ vyložil Timmermans. „Ale pokud se vám to nelíbí, navrhněte alternativy; musí však pořád vést k tomu, že budeme v roce 2030 mít o 55 procent emisí méně.“
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
