Česko není připravené na přijetí ženy-rabínky, obává se budoucí rabínka Lena Arava Novotný
Masorti Olami je celosvětová zastřešující organizace konzervativního judaismu, který vznikl už v první polovině 19. století. „S hnutím jsem se setkala už v Paříži, kde jsem byla několik let členkou Masorti. Uvědomila jsem si, že je to taková střední cesta, protože nepocházím z židovské ortodoxní rodiny, judaismus jsem neznala skoro vůbec,“ popisuje Lena Arava Novotný.
Sama vyučuje, ale také neustále studuje – aktuálně je to konzervativní rabínský seminář Zacharias Frankel College v Berlíně. Ovládá několik jazyků a stále se cítí být Čechoslovenkou.
Čtěte také
„Necítím se být Čechem, ale Čechoslovákem, jakkoli vím, že to je nemoderní a pro některé i pohoršující. Ale já se tak stále cítím a jsem na čechoslovakismus pyšná stejně jako celá má rodina, která se k němu vždy hlásila.“
Vedle Francie, kde Lena Arava Novotný žila v letech 1990 až 2005, a Československa, kde se narodila, považuje za svou třetí zemi, kde má alespoň symbolické kořeny, Stát Izrael.
„Pro někoho, kdo je Žid a kdo chce judaismus poznat do hloubky, ale nikdy nebude mít stejné reflexy jako někdo, kdo od malička vyrůstal v tradiční ortodoxní rodině, kde se vše praktikuje, umožňuje hnutí Masorti střední cestu. Člověk se sice musí přizpůsobit tomu, co to přináší, ale taky určitou elasticitou a přizpůsobování židovských praktik současnému světu a možnostem dané země,“ popisuje.
Rabínka? Má motivace je hluboká
Celý život Lena Arava Novotný směřuje k postu ženy-rabínky. Co ji k tomu motivuje, popisuje s lehkými rozpaky: „Těžká otázka, na kterou nedokážu úplně přesně odpovědět. Ale má motivace je vnitřní a hluboká.“
A doplňuje: „Asi přišla zvenčí, když jsem získala oslovení ať už se strany velmi zkušeného rabína Tomáše Kučery v Mnichově, nebo i ze strany svého bývalého studenta Davida Maxi. Oni se ve mně dotkli něčeho, o čem jsem do té doby vůbec nepřemýšlela. Vyprovokovalo to ve mně takovou reflexi, zpytování svědomí, tedy toho, jak si představuji svou další budoucnost. Takže jsem si řekla, že to zkusím.“
Čtěte také
Jak se říká, že s jídlem roste chuť, tak i u Leny Arava Novotný roste chuť dál studovat.
„Motivace se zvyšuje tím, jak jsem v Berlíně mezi svými kolegy z celého světa. Je to velmi kosmopolitní a otevřený svět a cítím se tam velmi dobře. Jsme si všichni velmi podobní, ať už jsou to lidé z Jižní Ameriky, Spojených států, Anglie nebo Německa. A to zpětně obhajuje a prohlubuje i mou vnitřní motivaci,“ přiznává.
V tuto chvíli ale nedokáže odpovědět na otázku, jak dlouho ještě bude muset studovat. „Není to věc pouze mého individuálního vnímání, ale celé komunity studentů i učitelů. I když jste učitel, tak se nikdy nepřestáváte dál formovat. To je pravidlo, na které se v Čechách občas zapomíná. Tím myslím, že studujeme neustále, protože život je otevřená kniha a až do konce života nabíráme nové zkušenosti. Proto říkám, že se formujeme společně.“
Lena Arava Novotný předpokládá, že jí prostě jednoho dne berlínští učitelé dají impulz k tomu, že je připravena, a že přišel „moment, kdy mohu být ordinována jako rabínka“. Ale svou budoucnost v Česku nevidí moc reálně.
Čtěte také
„Obávám se, že české země nejsou připraveny na přijetí ženy-rabínky. Přidám takovou anekdota z židovské obce, kterou nebudu jmenovat. Když jsem jejího předsedu žádala, zda bych tam mohla fungovat v rámci svých stáží, tak mi humorně odpověděl, že leda kdybych se nechala přeoperovat na muže. To mi tedy osvětlilo situaci.“
„Ale protože mám mezinárodní aspekt, jsem rozkročena mezi dalšími zeměmi, tak si myslím, že ať už izraelská nebo francouzská zkušenost jsou velmi motivující a obě země ženy rabínky přijímají. I když ani tady to není lehký proces. Jsou různé formule, jak rabínství využít – nemusí to být jen představený komunity, ale může to být duchovní vůdce nemocných, starých lidí. Nebo jsou v armádě pozice kaplanů, které běžně vykonávají ženy-rabínky. Takže se o svou budoucnost nebojím,“ dodává Lena Arava Novotný.
Celý pořad Hovory Evy Hůlkové si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
V Praze vzniká nový rabínský soud, co nám radí významní rabíni a osud ztracených izraelských kmenů
O čem rozhoduje „rabínský soud“? Mohou oslovit výroky slavných rabínů i Nežidy? A kam ve starověku zmizelo deset izraelských kmenů?
-
Každý den vzpomínám. Příběh rabína Jossiho Steinera, jehož rodinu zachránili slovenští sedláci
Ve sklepě domu Jána a Evy Mozolákových ve vesnici Krajné na západním Slovensku byl v letech 1944-1945 sklepní úkryt.
-
Host: David Maxa, progresivní rabín z Federace židovských obcí
Česká židovská komunita má dalšího rabína. Jak vnímá jedinečnou pozici rabína v židovské komunitě. A proč je podle něj důležité jít po cestě i bez znalosti jejího cíle.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka