Česko by mělo přijmout návrh Lichtenštejnů na smír, říká konzul Herman. Ohrozí Benešovy dekrety, varuje poslanec Vondráček

Podle honorárního konzula Lichtenštejnska a bývalého ministra kultury za KDU-ČSL Daniela Hermana by vláda měla akceptovat návrh Lichtenštejnů. „Je to návrh k tomu, abychom neinvestovali peníze do černé díry soudních sporů, ale spojili síly. Nejde ani o restituce, ani o kompenzace, ale o spolupráci při správě obrovského společného kulturního dědictví,“ říká.

Jde o návrh z lichtenštejnské strany, že stáhne žaloby i nároky na majetky a odškodnění, pokud by se majetek vložil do česko-lichtenštejnského fondu, který by kontrolovaly obě strany, přičemž hospodařit s majetkem by mohla jen lichtenštejnská nadace.

„Je to podnět a pozvání k jednání, kde bude-li dobrá vůle na obou stranách, je možné se domluvit na čemkoliv, aniž by o tom rozhodoval soud,“ dodává Herman. Podle něj by jednání nezpochybnilo dosavadní rozhodování českých institucí. „Důležitým prvkem v rozhodování soudů je mezinárodní přesah. Jedná se o vztah dvou suverénních států,“ tvrdí. 

Čtěte také

iROZHLAS

Historik Lyčka se zabývá rodem Lichtenštejnů. Patřil jim i zaniklý Katzelsdorfský zámeček, který zkoumá

Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček z hnutí ANO poukazuje na to, že se jedná o právní spor na citlivé téma, kde jsou dotčeny i dekrety prezidenta Beneše, které jsou podle něj pro Českou republiku nepřekročitelné.

„Budu podporovat komunikaci mezi národy a zkoumání společné historie, což odlišuji od majetkových sporů, které se táhnou od pozemkové reformy z roku 1918. Je to složitá právní matérie a tam musí být postoj vlády zkrátka jednoznačný,“ míní.

„Otázka Benešových dekretů se otevřít nemůže, protože této kauzy se přímo netýkají,“ namítá Herman. Ačkoliv došlo k zabavení majetku právě na základě dekretů, na tuto záležitost se podle Hermana neměly vztahovat, protože Lichtenštejnové nebyli Němci a nekolaborovali. „K německému národu se nepřihlásili, pouze k německému jazyku,“ dodává Herman.

Vzájemná domluva

Vznik česko-lichtenštejnského fondu by umožnil kontrolu od obou stran a Lichtenštejnové by se vzdali daného majetku.

„Můžeme se vyrovnat s minulostí, ale jinak. Máme nepřekročitelné pozice, aby nebylo ovlivněno jiné uspořádání v budoucnu. Jsem na straně, která říká, že dekrety jsou silou zákona, pramenem práva a to je na straně České republiky. Do majetku už zasahovat nemůžeme. To je fakt a čára za druhou světovou válkou,“ říká Vondráček.

Čtěte také

Lichtenštejnsko je otevřeno dohodě, říká současný honorární konzul a bývalý ministr kultury Herman

„Bývalé soudy nebyly iniciovány z lichtenštejnské, nýbrž z české strany krátce po pádu režimu, kdy si komunisté nedělali práci s přepisováním katastrálních knih. Některé majetky byly napsané na nadaci knížete z Lichtenštejna a tehdy Česko začalo se šňůrou soudních procesů,“ upozorňuje Herman.

Opakem je aktuální spor u Evropského soudu pro lidská práva, kde Lichtenštejnsko zažalovalo Česko. „Tento spor by měl potvrdit, že by se mělo jednat v duchu dekretů, nikoliv proti nim, k čemuž došlo právě v té lichtenštejnské záležitosti. Nechtějí žádný profit, pouze spravovat dědictví svých předků – jednalo by se o finanční příslib tuzemsku,“ dodává.

„Je to právní minové pole. Společné fungování na přátelské bázi si přejeme všichni, ale nemůžeme ohrozit neměnné věci, červenou linii, jako jsou Benešovy dekrety a jako je uspořádání po druhé světové válce,“ obává se Vondráček.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.