Česko by mělo přijmout návrh Lichtenštejnů na smír, říká konzul Herman. Ohrozí Benešovy dekrety, varuje poslanec Vondráček
„V tuto chvíli je podnět předložen k posouzení vládou a já nemám v úmyslu do jejího rozhodování nijak zasahovat ani jeho výsledek zpochybňovat,“ uvedl na sociální síti X prezident Petr Pavel k nabídce Lichtenštejnů na mimosoudní vyrovnání letitých sporů s českým státem o miliardové majetky i odškodnění. Prezident tak dal do kontextu své předchozí vyjádření pro Deník N, že má návrh lichtenštejnské strany za solidní. Vláda se k němu ale staví rezervovaně.
Podle honorárního konzula Lichtenštejnska a bývalého ministra kultury za KDU-ČSL Daniela Hermana by vláda měla akceptovat návrh Lichtenštejnů. „Je to návrh k tomu, abychom neinvestovali peníze do černé díry soudních sporů, ale spojili síly. Nejde ani o restituce, ani o kompenzace, ale o spolupráci při správě obrovského společného kulturního dědictví,“ říká.
Jde o návrh z lichtenštejnské strany, že stáhne žaloby i nároky na majetky a odškodnění, pokud by se majetek vložil do česko-lichtenštejnského fondu, který by kontrolovaly obě strany, přičemž hospodařit s majetkem by mohla jen lichtenštejnská nadace.
„Je to podnět a pozvání k jednání, kde bude-li dobrá vůle na obou stranách, je možné se domluvit na čemkoliv, aniž by o tom rozhodoval soud,“ dodává Herman. Podle něj by jednání nezpochybnilo dosavadní rozhodování českých institucí. „Důležitým prvkem v rozhodování soudů je mezinárodní přesah. Jedná se o vztah dvou suverénních států,“ tvrdí.
Čtěte také
Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček z hnutí ANO poukazuje na to, že se jedná o právní spor na citlivé téma, kde jsou dotčeny i dekrety prezidenta Beneše, které jsou podle něj pro Českou republiku nepřekročitelné.
„Budu podporovat komunikaci mezi národy a zkoumání společné historie, což odlišuji od majetkových sporů, které se táhnou od pozemkové reformy z roku 1918. Je to složitá právní matérie a tam musí být postoj vlády zkrátka jednoznačný,“ míní.
„Otázka Benešových dekretů se otevřít nemůže, protože této kauzy se přímo netýkají,“ namítá Herman. Ačkoliv došlo k zabavení majetku právě na základě dekretů, na tuto záležitost se podle Hermana neměly vztahovat, protože Lichtenštejnové nebyli Němci a nekolaborovali. „K německému národu se nepřihlásili, pouze k německému jazyku,“ dodává Herman.
Vzájemná domluva
Vznik česko-lichtenštejnského fondu by umožnil kontrolu od obou stran a Lichtenštejnové by se vzdali daného majetku.
„Můžeme se vyrovnat s minulostí, ale jinak. Máme nepřekročitelné pozice, aby nebylo ovlivněno jiné uspořádání v budoucnu. Jsem na straně, která říká, že dekrety jsou silou zákona, pramenem práva a to je na straně České republiky. Do majetku už zasahovat nemůžeme. To je fakt a čára za druhou světovou válkou,“ říká Vondráček.
Čtěte také
„Bývalé soudy nebyly iniciovány z lichtenštejnské, nýbrž z české strany krátce po pádu režimu, kdy si komunisté nedělali práci s přepisováním katastrálních knih. Některé majetky byly napsané na nadaci knížete z Lichtenštejna a tehdy Česko začalo se šňůrou soudních procesů,“ upozorňuje Herman.
Opakem je aktuální spor u Evropského soudu pro lidská práva, kde Lichtenštejnsko zažalovalo Česko. „Tento spor by měl potvrdit, že by se mělo jednat v duchu dekretů, nikoliv proti nim, k čemuž došlo právě v té lichtenštejnské záležitosti. Nechtějí žádný profit, pouze spravovat dědictví svých předků – jednalo by se o finanční příslib tuzemsku,“ dodává.
„Je to právní minové pole. Společné fungování na přátelské bázi si přejeme všichni, ale nemůžeme ohrozit neměnné věci, červenou linii, jako jsou Benešovy dekrety a jako je uspořádání po druhé světové válce,“ obává se Vondráček.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
