České obchodní řetězce mají prokazatelně vyšší přirážky než jinde. Vše si s nimi vyjasníme na svolané schůzce, tvrdí ministerstvo

„Doktrína, že za zvýšení cen mohou obchodníci je zavádějící. Na schůzku se těšíme, aby se skutečně vyjasnilo to, jak se cenotvorba vyvíjela v minulosti a jak se vyvíjí v současné době,“ popisuje svá očekávání od jednání viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a ředitel kvality ve společnosti Albert Pavel Mikoška. „Očekávám, že na takovou schůzku budeme za obchodníky pozváni.“

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Češi šetří, nejvíce na jídle

Na negativní vliv obchodníků na výši koncových cen však poukazuje předseda Unie ovocnářů Martin Ludvík. „Objektivně máme vyšší náklady jako všichni. Oni řeknou: ‚ano, my jako české řetězce máme zájem o nákup českých jablek, ale nezlobte se, nabídka z Polska je za nižší ceny‘,“ popisuje přístup obchodníků.

„Takže pokud nám to necháte za tu polskou cenou, tak my rádi budeme ta vaše jablka prodávat,“ upozorňuje Ludvík, podle kterého jde o parazitaci obchodníků na současné situaci. Současná výkupní cena za kilogram jablek je prý o čtyři koruny nižší než cena nákladová.

Při samotné cenotvorbě je podle Mikošky nezbytné zohlednit množství faktorů a tržních tlaků. „Zásadním je například DPH na prodej potravin, která je jedna z nejvyšších v Evropě. Obchodníci také, stejně jako producenti, potřebují kompenzovat veškeré vzrůstající náklady. Musí si k ceně něco přidat, aby byli schopni ekonomicky fungovat,“ říká Mikoška.

Ceny potravin ve světě klesají

Ceny potravin už deset měsíců podle světového indexu cen potravin FAO klesají, v ČR však stále rostou. „Určitě to není tak, že by si obchodníci zvedali marže. Je potřeba rozlišovat mezi marží a ziskem. Marže je to, z čeho si obchodníci musí uhradit svoje náklady. Ziskovost podnikání v oblasti retailu je na úrovni jednoho až tří procent,“ rozebírá Mikoška.

Čtěte také

PLUS

Petr Holub: Chudoba za dveřmi. Ale uvnitř ještě není

„Ziskovost producentů potravin je pět až šest procent, takže dvojnásobně. V zemědělství je to úplně jinak. Kdybyste se podívali na statistická data, tak zemědělství ještě v minulém roce prokázalo absolutně nejvyšší ziskovost za poslední desetiletí,“ dodává.

Tuzemské potraviny v obchodech jsou však podle prezidenta Agrární komory prodávány až s 300 procentní přirážkou. „Spoustu komodit obchodníci prodávali se zápornou marží, že na nich dokonce prodělávali,“ odporuje Mikoška. „Dá se to uvést na příkladu másla, které v období Vánoc a po Novém roce prodávalo pod cenou, za kterou obchodníci nakupovali.“

Podle vrchního ředitele sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství Jindřicha Fialky mají ale obchodní řetězce v Česku přirážky podstatně vyšší. „Ministr Nekula tak aktivně svolal schůzku, kde by se to mělo vyjasnit, protože skutečně není možné, aby naši občané platili více, než než je zdrávo.“

Čtěte také

Matesová: Vysoké ceny energií a potravin narušily soudržnost společnosti. Lidé hledají, proti komu obrátit svůj hněv

Schůzka by se měla uskutečnit 27. února na ministerstvu zemědělství, kam už byli všichni aktéři přizváni.

„Každý se shodneme na tom, že ceny na regálech, za které my spotřebitelé nakupujeme, určuje maloobchod, nikdo jiný. Pak je to otázka jednání a vstupů. Objektivně zemědělci a potravináři náklady na energie, ale i krmiva, hnojiva ovlivnit nemohou. A je to potom otázka cenotvorby na straně maloobchodního řetězce.“

Ministerstvo při svých kontrolách vychází z dat Českého statistického úřadu. „A je to úplně černobílé. Jak u vajec, tak u cukru, ale i u dalších vertikál je to otázka obchodní přirážky. A kolegové obchodníci, kterých si rovněž vážím, protože pomáhají udržet zásobování nejenom v ČR, ale napříč, jednou pracují s maržemi, pak pracují se ziskovostí, ale vždy je potřeba se podívat na ta čísla, jak jsou v jednotlivých stupních vertikály,“ dodává Fialka.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Tomáš Pavlíček.