V nejchudší třetině české společnosti vytahují lidé z košíků ovoce, zeleninu a kvalitnější maso, říká šéf Svazu obchodu Prouza

Lidé v ČR reagují na současnou ekonomickou situaci různě. Někteří sotva vyjdou s penězi, jiní si mohou dovolit vyjet i na dovolenou. Přesto si Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, myslí, že jde o krizi, která je z jisté části uměle vytvořená.

Čtěte také

Od covidu k drahé energii. Jak zachránit firmu v době pokračující krize

„Není to jenom ekonomická situace, která je vidět, ale ta krize tu je především proto, že se lidé rozhodli, že to krize je. Mají to v hlavě a začínají výrazně měnit své nákupní chování, i když by nutně nemuseli. I to rozdělení společnosti je dneska výrazně vyšší, a to velmi často právě kvůli ekonomickým argumentům a zveličování té situace, která možná ekonomicky není tak špatná, jak se říká, ale lidé se rozhodli, že je špatná poměrně hodně,“ vysvětluje Prouza.

Takovému názoru mírně oponuje Kamila Fialová, ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd, která si nemyslí, že krize je vyvolaná jenom rozhodnutím obyvatelstva.

Dvě třetiny společnosti se zatím nijak zásadně neomezují.
Tomáš Prouza

„Ty příčiny tam vidím i objektivní. Inflační krize je jenom jeden z dílků, které skládají celý obrázek. Myslím si ale, že tady jsou i další části jako energetická krize, klimatická krize a samozřejmě válka na Ukrajině, která nám sem přináší tématiku zvládání migrace, změny bezpečnostní politiky nebo boj s ruskou propagandou. Máme tady také krizi důvěry v politiku, štěpení společnosti, a to vše v návaznosti na pandemii covidu,“ míní Fialová.

Chudým košíkem k horšímu zdraví?

Podle Prouzy je nyní zásadním problémem rozdělní společnosti, jelikož chudší část je na tom opravdu špatně.

„To, co vidíme na datech velmi dobře, je rozevírání nůžek uvnitř české společnosti. Vidíme to třeba i na tom, jak se mění skladba nákupních košíků. V té nejchudší třetině české společnosti z nich lidé vytahují ovoce, zeleninu, kvalitnější maso a sahají po nejlevnějších variantách. Hodně také začínají obcházet obchody a vybírat si slevové akce. Naproti tomu se zbylé dvě třetiny společnosti zatím nijak zásadně neomezují,“ říká Prouza.

Čtěte také

Energetická krize rozpohybovala EU tempem, které tady ještě nikdy nebylo, říká velvyslanec Zajíček

Z krátkodobého hlediska to lidé nevidí, ale z toho dlouhodobého by podle Prouzy taková změna jídelníčku mohla mít špatné následky na lidské zdraví. „Není to vidět na první pohled a pořád ještě nemají hlad, ale jedí výrazně méně kvalitně, což se projeví za 10 až 15 let v jejich zdravotním stavu,“ vysvětluje.

Problém s akutním nedostatkem financí by však měl řešit stát různými podporami pro nízkopříjmové skupiny. Tam se ovšem také zcela nedaří.

„Ten největší problém vidím v tom, že řada těch, kteří by měli nárok na sociální pomoc, tak se buď možná stydí si o ni říct, anebo si o ni možná říct neumí a potom zbytečně trpí. Takto by mohli mít výrazně vyšší příjmy a tady si myslím, že možná jako státní systém selháváme v tom, jak umět pomoct těm, kteří na to mají skutečně nárok,“ říká Prouza.

Čtěte také

Petr Holub: Dobrá zpráva těchto dnů. Ekonomika dosáhla na dno

S ním souhlasí i Fialová, podle které by pomoc ze strany státu mohla být mnohem lépe organizovaná. Také apeluje na nedostatečnou vládní komunikaci, která by měla být častější, a tím by stát lidi ubezpečil, že za nimi stojí.

„Mám pocit, že ta opatření nejsou příliš diferencovaná. Stále se výrazně pomáhá i lidem, kteří pomoc nepotřebují, a naopak ti, kteří ji potřebují, tak to pro ně není dostačující. A druhá věc je vládní komunikace, která mi stále připadá nepříliš razantní,“ míní Fialová.

Vliv médií na krizi?

Jak budou situaci vnímat lidé, to dokážou ovlivnit i média. Ta česká si ale podle Jaromíra Volka, sociologa médií, vedou v rámci informování vcelku dobře.

„Mně se zdá, že se česká média nevymykají tomu, jak danou krizi pokrývají v Německu a Británii. Nedělají větší chyby, ale občas se nějaké vyskytnou. Například v tom, jak interpretují ekonomické atributy krize. Jde o tzv. model elite to elite, tedy situaci, kdy se sebou komunikují víceméně experti, což bývá téměř nekomunikovatelné pro běžná publika. V tomto směru si myslím, že jsou rezervy, ale není to nějak výrazně horší než v Británii nebo Německu,“ říká Volek.

Čtěte také

Už dřív jsem tvrdila, že jestli bude krize, způsobí ji stát, ne covid. Příliš na něj spoléháme, kritizuje historička ekonomie Doležalová

Média mají za úkol jasně popsat problém dané situace. Podle Prouzy na to ale ne vždy existuje prostor. Přesto podle něj čeští novináři oproti zahraničním nezůstávají pozadu.

„Tam, kde je dostatek lidí a redaktoři mají možnost se specializovat a jít do hloubky, tak si myslím, že kladou správné otázky. Pozoruji to při debatách kolem řešení energetické krize. Vidím české novináře, kteří se věnují evropské agendě a umí jít úplně stejně do hloubky jako jejich zahraniční kolegové. Problém je tam, kde nemáte jinou šanci, než klouzat po povrchu, protože nemáte dostatek lidí, nebo pokud samotný formát vyžaduje klouzání po povrchu,“ dodává Prouza.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Jan Bumba.