Česká půda
O vládní novele zákona, která usnadní cizincům z Evropské unie nákup české půdy, lze předem říct, že v parlamentu nemá šanci. Rozhodovat totiž nebudou racionální argumenty, ale emoce. Agrární komora má nepochybně větší naději na přízeň poslanců než Svaz vlastníků půdy. Čeští rolníci dosud z devadesáti procent hospodaří na půdě pronajaté. Na to, aby mohli půdu kupovat, dosud údajně dostatečně nezbohatli. Půda je přitom u nás výrazně levnější než v původních patnácti členských zemích EU.
Naši rolníci sice nyní přesvědčí poslance, že není v národním zájmu prodávat půdu pod nohama, ale zabránit tomu mohou do budoucna jediným způsobem, totiž tím, že si ji koupí. Uvažovat o koupi by už ale měli jako Evropané. Odborníci na reality říkají, že perspektivní nebudou lány pro pěstování obilí či cukrovky, ale půda o menší výměře vhodná pro ekozemědělství, ekofarmaření či agroturistiku. Pokud naši rolníci nechtějí v Česku pracovat na půdě vlastněné cizinci, musí si k české půdě osvojit evropský přístup, odhadnout evropský trend. V tom jim ale žádné restrikce vůči cizincům nepomohou.
Ti, kteří o půdu u nás měli zájem, ji už koupili buďto přes české fyzické osoby, anebo prostřednictvím u nás založených společností. Trvat na tříletém pobytu, prokázání odborné způsobilosti a jiných překážkách pro cizince odporuje přístupové smlouvě k EU a hrozí prohranými soudními spory, jak to včera konstatoval premiér. Poslanci to vlastenecky risknou, protože případné pokuty se nebudou platit z jejich kapsy. O službě národním zájmům ovšem nemůže být řeč. Pokud jde o zemědělský byznys, je národním zájmem české evropanství.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
