Češi žijící v zahraničí mají mít možnost volit korespondenčně. I oni nesou důsledky, říká ředitelka České školy bez hranic Straková

„Naše vysílání je postaveno v dobrém slova smyslu na propagaci ČR v zahraničí. Vysíláme aktuální zpravodajství, publicistiku, reportáže, cestovatelské tipy. A podle průzkumu naše posluchače také nejvíce zajímá například archeologie. Jakmile zveřejníme něco z archeologických objevů, tak to má vždy velkou návštěvnost,“ říká šéfredaktorka Radio Prague International Klára Stejskalová.

Podle jejích slov jsou hlavními posluchači především krajané, kteří už nemluví česky a kteří chodí na anglickou webovou stránku rádia. Jsou to také lidé zajímající se o dění v Česku jako například bohemisté, obchodníci, pracovníci ambasád apod. a turisté mířící do ČR na návštěvu.

Lidé se o svůj původ zajímají

Čtěte také

100 let Českého rozhlasu aneb Reportáže jako zvukové dějiny

Jak uvádí ministerstvo zahraničí ve světě žije asi 2,5 milionu našich krajanů. OSN je ve svých odhadech o dost skromnější a udává něco přes 900 tisíc. Největší českou komunitu nalezneme ve Spojených státech, následuje Kanada, poté Velká Británie a další evropské země včetně Německa, Švýcarska nebo Rakouska.

Podle Petra Bíska, vydavatele Amerických listů, je nesmírně obtížné říci, co české krajany žijící ve Spojených státech zajímá, protože se jedná nejméně o tři generace.

„V Americe je to takový skoro módní zvyk ptát se po tom, odkud jsem přišel a jaké jsou mé kořeny. Já jsem potkal pátou i šestou generaci, která se zajímala o svůj původ. Sám jsem viděl, že ten zájem je veliký, ale také velmi různorodý,“ míní Bísek.

Chceme volit distančně

Dagmar Straková je spoluzakladatelka iniciativy Chceme volit distančně, která je věnovaná právě české krajanské diaspoře a kde je hlavním cílem pomoci prosadit korespondenční volbu.

Čtěte také

Korespondenční volba? Češi v zahraničí nejsou odrodilci, dlužíme jim to, míní senátor Czernin. Je to zásah do principu rovnosti, oponuje poslanec Vondráček

„25 až 30 let nazpět vzešel úplně první požadavek o prosazení jiné formy hlasování než prezenčního a vznesli ho krajané v Kanadě. Právě v USA petice prý putovala dokonce k prezidentu Havlovi, ale jestli skutečně tehdy doputovala až k němu, se neví. Po sametové revoluci postupně vznikly tři petice. Byla to petice doktorky Čadové ze Španělska za zavedení systému korespondenční nebo elektronické volby. O rok později petice z USA a poslední vznikla ze strany českých vědců působících v zahraničí,“ říká Straková.

Sama se tak po nějaké době rozhodla všechny iniciátory těchto petic oslovit a spojit. V roce 2019 tak vznikla iniciativa Chceme volit distančně.

„Ta odezva byla velmi silná, protože během krátké doby se začali ozývat jednotlivci, ale i krajanské spolky různě po světě a dnes jsme v kontaktu s krajany z celkem 36 zemí a spolupracujeme s více než 70 krajanskými spolky. Z těchto všech krajanů se vygenerovali koordinátoři, kteří působí ve svých regionech. Poté, když přišel covid, jsme na podzim 2020 odstartovali šňůru virtuálních debat s českou politickou reprezentací nad otázkou korespondenčního hlasování,“ uvádí Straková.

Daně a vztah k rodné zemi

Je také nutné rozlišovat mezi pojmy krajan a Čech žijící v zahraničí. Podle Terezy Chaloupkové, novinářky pracující v Rakousku, je krajan například Rakušan s rakouským pasem. Ale člověk žijící v Rakousku s českým občanstvím je už někdo jiný, a právě tito lidé mají velký politický zájem a korespondenční hlasování by pro ně bylo komfortnější. Jinak totiž musí dojet do svého původního okresu a hlasovat tam.

Čtěte také

Daniel Kroupa: Korespondenční volba

Na české politické scéně nemáme na korespondenční volbu zatím jednotný názor. Někdo je pro, jiný váhá a zejména politici hnutí ANO a SPD jsou proti.

Podle Marie Pošarové, poslankyně strany Svoboda a přímá demokracie, by mělo být hlasování zachováno tak, jako je nyní, a to tedy s možností zajít si na zastupitelský úřad.

„Co se týče korespondenčního hlasování, tak chápu, že to zjednoduší volby zahraničním voličům, ale problém je, že oni nežijí ve státě, o němž rozhodují, tudíž neponesou žádné důsledky svého volebního rozhodnutí. Pokud se u nás zvýší daně z nemovitosti, zvýší se energie, tak oni ty dopady nebudou pociťovat, a hlavně tu neplatí ani žádné daně. Takže jsem pro to, aby hlasování zůstalo tak, jak je teď,“ míní Pošarová.

Proti Pošarové se vyhranila Straková, která si nemyslí, že by voliče v zahraničí jejich volba žádným způsobem neovlivnila.

„Znám spoustu českých občanů žijících v zahraničí, kteří mají velký vztah k ČR a téměř všichni tu mají nějaké majetky, za něž platí daně. Takže to, co řekla paní Pošarová na konto zahraničních Čechů s daněmi, je absolutní nesmysl. Dále bych se chtěla vrátit k tomu, co říkala, že bezprostřední důsledky neneseme, pokud volíme ze zahraničí. V tom také rozhodně nemohu souhlasit, protože volíme právě proto, aby ČR stále patřila k demokratickým zemím orientovaným směrem na Západ, a ne na druhou stranu,“ dodává Straková.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Petr Dudek. (repríza)