Čekají nás mraky z komety století?
S překvapivým zjištěním přišli američtí vědci zabývající se meteorickými roji. Podle jejich výpočtů by v současnu mimořádně očekávaná kometa ISON mohla v příštím roce ještě vykouzlit neobvyklá oblaka či slabý meteorický roj.
Zkušený americký astronom, specialista na meteorické roje Paul Wiegert z Univerzity v Západním Coloradu přišel se tím, že jemný prach z letošní očekávané komety ISON by měl v lednu příštího roku dorazit k zemské atmosféře a vytvořit slabý meteorický roj. Navíc lehké částice z komety se při své malé vstupní rychlosti zachytí ve vrchních vrstvách atmosféry a nasytí tak materiál, který každoročně stojí za mrazivou krásou tzv. nočních svítících oblak. Nutno ještě připomenout, že samotná kometa ISON má být na konci tohoto roku jednou z nejjasnějších komet za poslední desítky let.
Lehký poprašek dorazí v lednu
Astronom spočítal, že částice z komety ISON doputují k Zemi 12. ledna 2014. V té době ještě bude samotná kometa – pokud přežije průlet kolem Slunce – dobře viditelná. Půjde ovšem o velmi drobný kometární materiál s dost malou vstupní rychlostí. Na poměry běžných rychlostí meteoroidů, samozřejmě. Do vrchních vrstev atmosféry totiž poputují rychlostí asi 56 km/s. Co ovšem bude činit proud částic nejzajímavější, je jeho podvojnost. Na Zemi budou nalétávat částice z protichůdných směrů – jednak od směru dráhy komety a jednak od Slunce, které je tlakem svého záření bude foukat k Zemi z druhé strany. Ovšem, jak ukazují výpočty, očima si toho takřka nevšimneme. Částečky budou tak malé, že se zbrzdí ještě vysoko nad Zemí a k povrchu Země pak budou klesat jen pozvolna další měsíce. Pochopitelně není vyloučeno pár náhodných meteorů z ojediněle větších prachových částic. To nejzajímavější bychom ale mohli na vlastní oči sledovat i několik desítek nocí za sebou o půl roku později. Od června až do srpna 2014, kdy bude vrcholit každoroční sezóna nočních svítících oblak.
Mračna z kometárního smetí
Jak američtí vědci včetně renomovaných pracovníků NASA dále doplňují, pomalu padající prach se dostane do zemské mezosféry nacházející se ve výšce asi 80 km nad povrchem. V těchto výškách se pak na prach začne nabalovat zamrzlý vodní led a slunečním zářením rozštěpené uhlovodíky. Když se pak vrstva ledových částeček ve stabilních podmínkách s teplotou okolo -180° rozroste do velké plochy, bývají v letních měsících pozorovatelné velmi zvláštní elektricky modravé závoje tzv. nočních svítících oblak. Ta pochopitelně nesvítí sama od sebe, jejich svit pochází z rozptylu slunečního světla na těchto krystalkách. Protože v létě Slunce neklesá pod obzor moc nízko a nasvítit může z geometrických důvodů oblaka, i když je ve výšce mezi 6° a 16° pod obzorem, budeme mračen z kometárního smetí svědky příští léto. Poprašek se navíc vlivem větrných poryvů v mezosféře udrží několik let. Vědci dodávají, že ačkoliv prachové částice z komety budou skutečně malé, přeci jen bude na 12. ledna 2014 vyhlášena zvýšená pozornost jak kvůli posádce ISS, tak i kvůli funkčnosti telekomunikačních družic.
Blíží se kometa století?
Kometu ISON objevili Bělorus Vitali Něvski a Rus Artyom Novičonok na konci září roku 2012. Kometa dostala název podle automatizovaného přístroje, jímž byla detekována. Krátce po objevu a prvních pozorováních už se rozšířila fantastická zpráva o silné aktivitě komety i přes její obrovskou vzdálenost od Slunce. Aktivita neutuchá ani v těchto dnech, což značí, že kometa má nadměrné zásoby těkavých látek a rovněž s jejich odpařováním uvolňuje obří množství prachových částic. Velikost jejího jádra se odhaduje přibližně na 1 kilometr, což není ve světě komet úplně nejmenší těleso (zatím největší jádro měla kometa Hale-Bopp okolo 40 km). Co ovšem astronomy nejvíce vzrušuje, je fakt, že kometa letos 28. listopadu proletí kolem Slunce pouhého 1,5 milionu km daleko, což je pro jádra komet obecně sebevražedná vzdálenost a obvykle se komety v této vzdálenosti od Slunce rozpadnou. Obvykle jsou to ovšem komety se značně menším jádrem. Pokud kometa přežije svůj pekelný průlet nad Sluncem, bude na počátku prosince bez nadsázky senzační vlasaticí severní oblohy. Díky geometrii její dráhy vůči Zemi by se její ohon měl natáhnout i přes třetinu nebe, navíc se kometa bude perfektně pohybovat pomalu k severnímu pólu a bude tedy objektem severní oblohy, který v pozdějších dnech prosince dokonce ani nezapadne pod obzor. Pochopitelně všechny tyto vize silně závisí na tom, jak si kometa povede při průletu přísluním.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
