Čankajšek bojoval proti komunistům, v krutosti jim ale konkuroval
Dne 1. března 1950 došlo na Tchaj-wanu k pozoruhodné události: generál Čankajšek se tam prohlásil prezidentem Číny a vládl tomuto ostrovu prostřednictvím výjimečného stavu až do své smrti v roce 1975. Byl jednou z mnoha komplikovaných osobností studené války.
S Čankajškovým dědictvím se země vyrovnává dodnes. V roce 2000 zažil Tchaj-wan malou revoluci: k moci se po volbách dostala Demokratická pokroková strana. Bylo to v dějinách této země poprvé od roku 1949, kdy do té doby vládnoucí Národní strana (Kuomintang) odešla do opozice.
Přes 10 milionů mrtvých
Demokratická pokroková strana začala s postupným odstraňováním všeho, co ve veřejném prostoru připomínalo dlouholetého představitele Kuomintangu, diktátora Čankajška. Bylo přejmenováno hlavní tchajwanské letiště a Čankajškova podobizna zmizela z bankovek.
Až v prosinci 2017 ale tchajwanský parlament schválil zákon, který výslovně nařídil odstranit po celém ostrově symboly spojené s Čankajškovou vládou. Ulice nebo školy nesoucí jeho jméno jsou povinně přejmenovávány, jeho sochy likvidovány. Zákon rovněž otevřel cestu pro důkladné vyšetření Čankajškových čistek namířených proti diktátorovým odpůrcům mezi roky 1947 a jeho smrtí v roce 1975.
Podle amerického politologa Rudolpha Rummela, který zemřel v roce 2014, si Čankajškovo počínání za celý jeho život vyžádalo 10,2 milionu mrtvých. Spolu se Stalinem, Hitlerem a Mao Ce-tungem řadí Rummel Čankajška k iniciátorům největších vyvražďování ve 20. století.
Vládl tvrdou rukou
Tchaj-wan, okupovaný desítky let Japonskem, byl po druhé světové válce předán Číně ovládané právě Čankajškovým Kuomintangem. V roce 1947 Kuomintang na ostrově brutálně potlačil povstání místních obyvatel, kteří vyšli do ulic na protest proti korupci a chybám vlády.
V roce 1949 nacionalistické oddíly Kuomintangu prohrály občanskou válku s čínskými komunisty na pevnině a Čankajšek a další prominentní kuomintangští politici a zbytky armády uprchli na Tchaj-wan. Od té doby Čankajšek vládl ostrovu tvrdou rukou až do své smrti; formálně se poprvé stal prezidentem Tchaj-wanu 1. března 1950.
I když ho někteří lidé považují za hrdinu proto, že se postavil komunistickým silám a sváděl boj s Japonci za druhé světové války, převažuje v posledních letech názor, že v krutostech si nezadal se svými odpůrci. Popravy formou vhazování lidí do roztopených kotlů parních lokomotiv patřily k tehdejší realitě. Postup od totality k demokracii byl na Tchaj-wanu zahájen až v červenci 1987 zrušením výjimečného stavu (platného od roku 1947) a povolením činnosti politických stran.
Složitý příběh asijského diktátora Čankajška přibližuje posluchačům pořadu Portréty historik Jan Adamec, který se dlouhodobě věnuje především mezinárodním aspektům studené války.
Související
-
Ho Či Min. Komunista z přesvědčení, nebo z nutnosti?
Vzdělaný, skromný a vtipný. Takový prý byl člověk, který za život užíval nejméně dvacet dalších jmen.
-
Císař Hirohito. Bál se amerických atomových zbraní, nebo Sovětů?
Japonský císař Hirohito strávil na trůně 62 let svého života. Zažil proměnu Japonska v asijskou supervelmoc, druhou světovou válku i proměnu svého postavení ve společnosti.
-
Allen Dulles a jeho svět hodných a zlých. Někdejší šéf CIA zemřel před 50 lety
„Amerika žije v míru, protože CIA je ve válce,“ říkával ředitel americké zpravodajské služby Allen Dulles. V CIA pracoval v letech 1951 až 1961, devět let byl v čele.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
