Byla bitva na Bílé hoře národní tragédií? Jsou to jen báje o hrdém národě zrazeném cizáky, odpovídá historik

11. listopad 2020

K bitvě na Bílé hoře se váže jeden z nejrozšířenějších mýtů naší historie, a to, že to byla národní tragédie. Odkazy na Bílou horu nás provázejí několik staletí, vlastně až do současnosti. Používají se i v rámci různých politických diskuzí a proklamací. Co se 8. listopadu 1620 na Bílé hoře skutečně odehrálo?

Účinkuje: historik Jiří Rak
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 21. 11. 2016

Bitva na Bílé hoře byla, jak uvádějí historikové, krátká a ostudná. Byla důsledkem předchozích dvou let od povstání roku 1618 v českých zemích. Ale jak taky víme, Třicetiletá válka pokračovala a byla velmi těžkým obdobím pro naše předky.

Čtěte také

V samotné bitvě se střetly armády, které měly dohromady asi 50 tisíc mužů. Převažovali nájemní žoldnéři a pro rychlý průběh bitvy dokonce některé jednotky vůbec nezasáhly do boje. „Direktoři ani Fridrich Falcký nebyli s to svá námezdná vojska řádně platit. Kázeň a spolehlivost armád zákonitě zmizela,“ uvedl ve svých Toulkách českou minulostí Petr Hořejš.

Na koho spoléhali čeští stavové v čele s falckým kurfiřtem Fridrichem, který byl na podzim předcházejícího roku zvolen českým králem? Evropské protestantské státy jejich spojenci nebyly, říšská Protestantská unie zklamala, finance od Nizozemců byly malé a Anglie se do konfliktu vtáhnout nedala, přestože byl Fridrich Falcký zetěm anglického panovníka. Možná to bylo proto, že mladého a sebevědomého Fridricha anglický král před přijetím koruny českého krále varoval.

Náboženská válka se mění na občanskou

Ve Třicetileté válce proti sobě bojovali katolíci s protestanty. „Evropa se mění, nejprve je to válka náboženská, ale poté se stává válkou občanskou,“ uvádí historik Jiří Rak. Přesto se stále dokola vrací hodnocení, že proti sobě bojovali Češi s Němci, i když Češi byli na obou bojujících stranách.

Vzpomínka na Bílou horu postupně zrodila ústřední český mýtus, který má sice daleko k pravdě, ale stále se těší značné oblibě. Báje o hrdém národě zrazeném cizáky formovala celé tuzemské moderní dějiny.
Petr Třešňák, publicista

Čtěte také

Historik Jiří Rak tyto chybné nálepky vysvětluje tak, že „češství bylo politické, nikoliv na podkladě jazyka, kterým dotyční mluvili. Princip byl územní, takže Čechem byl i Němec žijící na území Koruny české. Až 19. století, kdy se rodí moderní myšlenkový svět, neumí přemýšlet jinak než národ = jazyk.“

Důsledky pro české země a protestantské obyvatelstvo byly tvrdé: rekatolizace, nucený exil evangelíků, a také nastupuje jistý chlad ze strany císařského dvora, takže to nakonec zasáhlo i katolíky. A vzniká mýtus, který se různě obměňuje, ale vždy s negativní konotací.

Logo

Reprízu pořadu si poslechněte v audiozáznamu. 

Spustit audio

Související