Byla bitva na Bílé hoře národní tragédií? Jsou to jen báje o hrdém národě zrazeném cizáky, odpovídá historik
K bitvě na Bílé hoře se váže jeden z nejrozšířenějších mýtů naší historie, a to, že to byla národní tragédie. Odkazy na Bílou horu nás provázejí několik staletí, vlastně až do současnosti. Používají se i v rámci různých politických diskuzí a proklamací. Co se 8. listopadu 1620 na Bílé hoře skutečně odehrálo?
Bitva na Bílé hoře byla, jak uvádějí historikové, krátká a ostudná. Byla důsledkem předchozích dvou let od povstání roku 1618 v českých zemích. Ale jak taky víme, Třicetiletá válka pokračovala a byla velmi těžkým obdobím pro naše předky.
Čtěte také
V samotné bitvě se střetly armády, které měly dohromady asi 50 tisíc mužů. Převažovali nájemní žoldnéři a pro rychlý průběh bitvy dokonce některé jednotky vůbec nezasáhly do boje. „Direktoři ani Fridrich Falcký nebyli s to svá námezdná vojska řádně platit. Kázeň a spolehlivost armád zákonitě zmizela,“ uvedl ve svých Toulkách českou minulostí Petr Hořejš.
Na koho spoléhali čeští stavové v čele s falckým kurfiřtem Fridrichem, který byl na podzim předcházejícího roku zvolen českým králem? Evropské protestantské státy jejich spojenci nebyly, říšská Protestantská unie zklamala, finance od Nizozemců byly malé a Anglie se do konfliktu vtáhnout nedala, přestože byl Fridrich Falcký zetěm anglického panovníka. Možná to bylo proto, že mladého a sebevědomého Fridricha anglický král před přijetím koruny českého krále varoval.
Náboženská válka se mění na občanskou
Ve Třicetileté válce proti sobě bojovali katolíci s protestanty. „Evropa se mění, nejprve je to válka náboženská, ale poté se stává válkou občanskou,“ uvádí historik Jiří Rak. Přesto se stále dokola vrací hodnocení, že proti sobě bojovali Češi s Němci, i když Češi byli na obou bojujících stranách.
Vzpomínka na Bílou horu postupně zrodila ústřední český mýtus, který má sice daleko k pravdě, ale stále se těší značné oblibě. Báje o hrdém národě zrazeném cizáky formovala celé tuzemské moderní dějiny.
Petr Třešňák, publicista
Čtěte také
Historik Jiří Rak tyto chybné nálepky vysvětluje tak, že „češství bylo politické, nikoliv na podkladě jazyka, kterým dotyční mluvili. Princip byl územní, takže Čechem byl i Němec žijící na území Koruny české. Až 19. století, kdy se rodí moderní myšlenkový svět, neumí přemýšlet jinak než národ = jazyk.“
Důsledky pro české země a protestantské obyvatelstvo byly tvrdé: rekatolizace, nucený exil evangelíků, a také nastupuje jistý chlad ze strany císařského dvora, takže to nakonec zasáhlo i katolíky. A vzniká mýtus, který se různě obměňuje, ale vždy s negativní konotací.
Reprízu pořadu si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Existovala Viktorka z Babičky Boženy Němcové, nebo to není možné?
Láska a tragédie, která nás stále přitahuje. Takový je i příběh Viktorky z proslulé Babičky Boženy Němcové – knihy, u které leckdy tečou slzy.
-
Kdo byli jezuité? Byli mocným řádem, takže pro ostatní solí v očích, tvrdí historička
Kdo jsou jezuité, jaká je historie tohoto řádu a proč je opředena tolika mýty? Jeden z těch stále opakovaných je, že údajně zničili českou kulturu. Jak to bylo doopravdy?
-
Byl Karel Havlíček Borovský národním mučedníkem?
Stal se symbolem mučednictví tehdejší Habsburské monarchie. Byl ale opravdu mučedníkem, nebo jen tragicky nepochopeným autorem, a to dokonce i vlastním národem?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
