Byl Václav Havel opravdu vynálezcem „nepolitické politiky“?

9. červenec 2018
03253127.jpeg

„Nepolitická politika“ je na první pohled nesourodý pojem. Přesto se v našem veřejném prostoru objevuje a častokráte s dehonestujícím nádechem. Bývá připisován prezidentu Václavu Havlovi, a to především v rámci kritických výhrad k jeho osobnosti. Ale byl skutečně Václav Havel tím, kdo tento pojem „vynalezl“?

Půdorysem právě pro tento pohled na svět může být dle Petra Pitharta „opatrnost, až nechuť k politickému stranictví“.

Pod pojmem „nepolitická politika“ se tak skrývá podle hosta pořadu Vladimíra Justa „údajná doktrína, která je založena na upozadění standartních politických stran a na zákulisním, mimoparlamentním ovlivňování politiky jakýmisi nátlakovými skupinami bez mandátu, zato se schopností zákulisních intrik a rejdů. Tyto ‚nikým nevolené‘ nátlakové skupiny se například maskují jako nevládní organizace, či tzv. občanská společnost.“

Pořad připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Hostem pořadu je Vladimír Just.

Havel se k systému politických stran hlásil

Ale pak je pro mnohé překvapením, že sám Václav Havel se k systému politických stran přihlásil v době, kdy to bylo opravdu výjimečné, a to v době pražského jara. Tehdy totiž běžel plným proudem a plný nadějí obrodný proces, ale o žádné alternativě vůči Komunistické straně Československa či dvěma dalším stranám – lidovcům a socialistům – sdruženým v tzv. Národní frontě nikdo neuvažoval.

Veškeré reformní snahy byly na půdorysu komunistické strany, byť ta měla získat „lidskou tvář“. A právě tehdy, na jaře 1968, napsal Václav Havel text s názvem Na téma opozice a v něm mimo jiné uvedl:

„O demokracii lze vážně mluvit jen tam, kde má lid možnost – jednou za čas – svobodně zvolit, kdo mu má vládnout. Což předpokládá existenci dvou souměřitelných alternativ. Totiž dvou svéprávných, rovnoprávných a navzájem na sobě nezávislých praktických sil, z nichž obě mají tutéž šanci stát se vedoucí silou ve státě, rozhodne-li tak lid.“

Návrat k Borovskému a Masarykovi

Karel Havlíček Borovský

Cesta za vznikem pojmu „nepolitická politika“, jeho obsahem a kontextem dané doby nás tak překvapivě dovede do 19. století, kdy je spjat s názory skvělého novináře Karla Havlíčka Borovského. V historii pak můžeme pokračovat osobností prezidenta T. G. Masaryka. Oba shodně přemýšlejí o politice v širším slova smyslu, o politice, kde je třeba akcentovat mravnost, či chceme-li etiku. Bezpochyby právě to nám může i v současném světě tak scházet právě v politickém prostředí…

Ostatně jak uvádí ve své knize Osmadevadesátý Petr Pithart: „Pojem nepolitické politiky Václav Havel uvedl ve svých předlistopadových textech údajně jen dvakrát (a to ještě v uvozovkách)“.

Přesto se stále opakovaně vrací ideologizující nálepka „nepolitické politiky“ spolu s osobností Václava Havla a častokráte se týká i těch, kteří soudí zcela černobíle, že buď existuje pouze politika, nebo „nepolitická politika“. A od toho je pak pouze krůček k použití starého rčení, že kdo chce psa bít, ten si hůl vždycky najde.