Byl „černý pátek“ jen ekonomickou tragédií? Ohrozil samu existenci Československa, soudí historik

Dav před American Union Bank na počátku hospodářské krize
Dav před American Union Bank na počátku hospodářské krize

„Černý pátek“ je sousloví, které se v současnosti stává velmi častým reklamním sdělením. Máme se tím dozvědět o mimořádném snížení cen. Navozovat by tedy mělo radost, že dotyční zájemci mohou tak výhodně nakoupit. Ironií ale je, že „černý pátek“ v historii nastartoval období, které končilo velmi tragicky. A dokonce nejen v ekonomické oblasti.

Britský historik a publicista Paul Johnson ve svých Dějinách 20. století píše: „V pondělí 21. října 1929 telegrafické pásky poprvé nezvládly příval jobových zpráv a pak už nestačily vůbec. Zmatek a panika houstly – první krizové telegramy se rozletěly v sobotu předtím – a burzovní hráči si začali uvědomovat, že mohou přijít o všechny své úspory i o střechu nad hlavou. Ve čtvrtek 24. října akcie klesly přímo vertikálně. Nikdo je nekupoval – makléři se, protože nikdo neměl zájem ani o nejnižší hranici, zbavovali akcií za každou cenu. V Broad Street před newyorskou burzou se shromáždily davy a ke konci dne jedenáct známých finančníků z Wall Street spáchalo sebevraždu.“

Vzhledem k časovému posunu oproti Spojeným státům pak používáme termín „černý pátek“, který bývá uváděn jako začátek následné velké hospodářské krize.

Práce a chléb

„Je to symbolický počátek. Přestože okolo velké hospodářské krize se historici na málo věcech shodnou, tak shoda panuje na tom, že oním krachem na newyorské burze krize nepropukla. To nebyla taková událost, která by mohla spustit tak spektakulární krizi. Probíhá tam totiž zároveň několik paralelních problémových procesů v jednom období a společně vytvoří onu socioekonomickou a politickou katastrofu,“ říká host pořadu, historik Jakub Rákosník.

Krize přinesla nejen hospodářské a sociální problémy těch, kteří přišli o práci i o střechu nad hlavou, ale také nárůst extremistických nálad ve společnosti. K tomu je třeba přičíst mezinárodně-politické uspořádání, které navazuje na konec 1. světové války. Mezi ty, kteří prohráli a měli platit vítězným státům, patřilo Německo, které platilo Francii a Velké Británii reparace, na které si půjčovalo v USA.

Situace houstla, jak popisuje 12 evropských historiků v Dějinách Evropy. „V roce 1932 bylo v Německu šest milionů nezaměstnaných. Hitler a jeho nacionálně socialistická strana tohoto všeobecného zmatku dokonale využili: dovedli umně zahrát na nostalgickou strunu i na nacionální záště mnoha Němců a získávali ve volbách stále více hlasů. Ten, který o sobě tvrdil, že je Führer – tedy Vůdce – sliboval práci a chléb.“

Ohrožení existence Československa

Československo bylo zemí, kam krize přišla s jistým zpožděním, její důsledky ale byly stejně hrozivé. Postiženy byly především pohraniční oblasti s velkým množstvím německého obyvatelstva. „Právě tam se nacházela odvětví lehkého průmyslu, který byl vázán na export, a pro tamní politiky bylo jednodušší vysvětlit, že za to mohou Češi a Slováci, než vysvětlovat globální krize,“ vysvětluje Rákosník. 

Nastávají nepokoje, demonstrace, ale také střety s policií a první mrtví. Do čela protestních akcí se dostávají jak komunisté, tak nacionálně socialističtí sympatizanti. Zájem o nepokoje projevil i Adolf Hitler, který do Československa vyslal svého emisara. Téma se stalo centrem snah o politické řešení, ale objevilo se také v kultuře. Nejen na prknech Osvobozeného divadla, ale například i ve filmu Martina Friče Lidé na kře, nebo v literatuře. 

V politické oblasti se pak v prvorepublikovém prostředí objevuje tzv. zmocňovací zákon, který má akceschopněji řešit dobové problémy. Stávající široké koalice pak nespokojené voliče vedou až k volbě stran, které můžeme nazvat extremistickými. Právě ty pak ve volbách v roce 1935 získaly v součtu dokonce 60 % hlasů.  

Na otázku, zda byl „černý pátek“ pouze ekonomickou tragédií, Jakub Rákosník odpovídá: „Obzvláště v případě Československa jednoznačně ‚černý pátek‘ nebyl pouze ekonomickou tragédií. Jedním z důsledku byl nakonec zánik a ohrožení jeho existence, a takových států bychom našli v historii minimum.“

Pořad Černý pátek byl pouze ekonomickou tragédií?! z cyklu Jak to bylo doopravdy připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, hostem pořadu byl historik doc. Jakub Rákosník, režii měl Michal Bureš. 

Spustit audio

Související