Británie s Borisem Johnsonem vstupuje do období politické nestability

Boris Johnson

S Borisem Johnsonem Velká Británie získává vlastního Donalda Trumpa.

V komentáři pro server Middle East Eye to uvádí britský novinář Peter Oborne, podle kterého nový britský premiér stejně jako Trump vymýšlí vlastní pravidla, trousí rasistické poznámky a je to oportunista bez jakýchkoli hodnot.

Pro mnoho konzervativců je Johnson toxická osobnost. S optimismem si nevystačí, říká bývalý zpravodaj v Británii Hošek

Boris Johnson

Premiérské funkce ve Spojeném království se ujímá Boris Johnson – muž, který podle pravicového týdeníku Spectator „stvořil brexit“ a byl jednou z nejviditelnějších tváří kampaně před referendem.

Jan Jůn: Nový premiér Johnson má už jen 97 dní na odchod z EU

Boris Johnson ve sněmovně

Už jen 97 dní zbývá do odchodu Británie z EU s dohodou či bez ní, podle veřejného slibu nového premiéra Borise Johnsona.

Johnson také stejně jako Trump naslouchal nacionalistickému manipulátorovi Steveu Bannonovi. A v neposlední řadě pak oba lídři útočí na menšiny, upozorňuje Oborne.

Trumpovi i Johnsonovi pozoruhodně procházejí prohřešky, které by kteréhokoli jiného politika zničily. Jak se jim to daří?

Spoléhají se na vlivné spojence v pravicových médiích, soudí britský komentátor s tím, že Trumpovy lži opakuje a prezidenta omlouvá stanice Fox News. A Johnson bude mít podporu mediální říše Ruperta Murdocha nebo konzervativního deníku Daily Telegraph.

Boris Johnson byl Trumpův oblíbený kandidát. „Je jiný, ale já jsem prý jiný taky,“ prohlásil minulý týden americký prezident. Možná tím chtěl říct, že se oba vyznačují srovnatelnou amorální politickou patologií.

Není divu, že spolu tak dobře vycházejí. Jak Oborne píše, pětapadesátiletý Johnson je populista, jehož stoupenci opovrhují britskými institucemi – další důvod, proč ho Trump obdivuje.

Britský žurnalista se dokonce obává, že by Johnsonova metoda charismatické osobní vlády mohla zničit systém zastupitelské demokracie, která v Británii platí od takzvané „slavné revoluce“ v roce 1688. Johnson nevyloučil, že by mohl vládnout i bez parlamentu, o což se naposledy pokusil s katastrofálními následky král Karel I. v předvečer anglické občanské války v polovině 17. století.

Čas morální hrůzy

Autor komentáře Peter Oborne pro Johnsona kdysi pracoval za jeho redaktorského působení v pravicovém časopisu Spectator. Přiznává, že Johnson je ten nejchytřejší člověk, jakého kdy potkal v politice i žurnalistice. Umí rychle zformulovat argument i pochopit jeho důsledky.

Velká Británie je rozdělená, Johnson ji nedokáže sjednotit, píší Timesy

Brexit

Ve Velké Británii se noví premiéři zpravidla těší určitému období hájení. Voliči si ve chvíli, kdy sledují odcházející politické vedení oddechnou a chvíli oddechu nechávají i novému šéfovi kabinetu.

Když byl Johnson starostou Londýna, říkal místním barevným „černoušci s melounovým úsměvem“ a muslimky se závojem označoval za britské stojaté „poštovní schránky“ a „bankovní lupičky“.

Johnson vstoupí do historie i jako jeden z nejhorších britských ministrů zahraničí. Jeho ministerstvo se zastávalo barmských generálů v době vraždění Rohingů a nereagovalo ani na krizi v Jemenu.

Historikové budou britskou zahraniční politiku v době Johnsonova působení považovat za období „morální hrůzy“, soudí Oborne. Teď Johnson nastupuje do čela vlády ve chvíli, kdy se prohlubuje rozkol v Konzervativní straně.

Británie tak zahajuje éru velké politické nestability. Bývalý premiér Gordon Brown nedávno řekl, že Johnson může klidně být posledním ministerským předsedou Británie – a možná bude mít pravdu, dodává Oborne.

Spustit audio

Související