Bořivoj Čelovský, historik, který vždy šel vlastní cestou
Každý zápas, i předem ztracený, se má bojovat až do konce – říkal Bořivoj Čelovský, jeden z nejkontroverznějších českých historiků. V pořadu Portréty připomene jeho pohnutý život historik Petr Blažek.
Bořivoj Čelovský se narodil v roce 1923 v Heřmanicích u Ostravy. Po druhé světové válce studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, po odchodu do exilu na podzim 1948 pak katolickou univerzitu v Montrealu a univerzitu v Heidelbergu. Studia tam zakončil doktorskou prací o Mnichovské dohodě, která byla v roce 1958 publikována mnichovským Ústavem pro soudobé dějiny a vyvolala velký ohlas jak v Německu, tak v Československu.
Čtěte také
Čelovský se totiž snažil postupovat maximálně nezaujatě a kriticky hodnotil počínání Němců i Čechů ve složitém období podzimu 1938. Po návratu do Kanady se mu ale ani s tak zajímavou prací nepodařilo proniknout do tamní historické obce a musel si najít místo ve státní správě. Nikoli nevýznamné: působil ve statistickém úřadu, řídil oddělení na ministerstvu práce, později se podílel na vytváření kanadského imigračního programu, pracoval jako poradce předních kanadských politiků a v 70. letech vedl volební kampaň Nové demokratické strany Pierra Trudeaua.
Koncem 50. let rozehrál Čelovský s vědomím kanadské zpravodajské služby složitou hru s československou Státní bezpečností. Jejím výsledkem bylo, že do Kanady se mohla vystěhovat Čelovského matka, na druhou stranu pomohl kanadským orgánům odhalit československého zpravodajce, ilegálně působícího v Ottawě. Kanada pak dosáhla jeho vyhoštění.
Inteligence i intuice
Po roce 1989 přijížděl Čelovský do rodné vlasti, od roku 1999 žil v České republice trvale. Vydal více než dvacet knih – vedle životopisu kněžny von Hohenlohe či podrobné studie o číhošťském zázraku publikoval i edice dokumentů k poúnorové emigraci či k nacistickému plánování řešení takzvané české otázky.
Čtěte také
Čelovský se dostal do sporu s řadou českých historiků. Mnohým z nich vyčítal ideologické poklonkování komunistickému režimu před rokem 1989 i přijímání grantů ze strany sudetoněmeckých organizací po roce 1990. Jeho odpůrci ho nešetřili a nálepkovali ho jako dogmatického antikomunistu nebo fanatického nacionalistu.
Zemřel v Ostravě v únoru 2008. Historik Mečislav Borák na pohřbu o Čelovském řekl: „Málokdy se v jednom člověku tak snoubí pronikavá inteligence se schopností intuice a empatie, s uměním odhadnout lidi, jít v jednání až na kořen věci, být nekompromisní a zároveň ovládat taktiku, být mimořádně velkorysý a zároveň i mimořádně malicherný v detailech, ba dokonce někdy až nesnesitelně paličatý při prosazování svých názorů, což vydatně strašilo protivníky, ale někdy působilo mnohá trápení i nejbližším.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.