Boris Pasternak. Básník, který nechtěl pochopit své bludy
V roce 1957 vychází v Itálii román Doktor Živago, klíčové dílo ruského básníka Borise Pasternaka. O rok později se – hlavně za své básnické dílo – stává laureátem Nobelovy ceny za literaturu, a to jako teprve druhý ruský spisovatel. Po masivní propagandistické kampani sovětského režimu a nátlaku na jeho blízké se básník Nobelovy ceny vzdal.
Boris Leonidovič Pasternak se narodil v roce 1890, jeho matka byla pianistka, otec impresionistický malíř. Studoval hudbu a filologii, publikovat začal ještě před první světovou válkou.
Vydal řadu básnických sbírek i próz, ale ve druhé polovině 30. let byl nucen se věnovat hlavně překladům. Za druhé světové války mohl vydat dvě malé sbírky básní, ale po válce mu opět vycházely pouze překlady.
Na románu Doktor Živago pracoval od konce války až do poloviny 50. let. V roce 1954 se mu dokonce podařilo uveřejnit deset básní z románu (závěrečný oddíl tvoří „básně z pozůstalosti“ hlavního hrdiny) v sovětském časopise Znamja, ale to bylo za jeho života maximum.
Štvanice proti básníkovi
Román vyšel v roce 1957 v Itálii (v italském překladu) a následovala řada vydání v dalších jazycích. Už tak dost velký tlak na Borise Pasternaka po vydání románu v zahraničí ještě výrazně zesílil po udělení Nobelovy ceny za literaturu v roce 1958. Básník byl přitom teprve druhým ruským laureátem této ceny, přičemž prvním byl ve 30. letech emigrant Ivan Bunin.
Čtěte také
Kampaň proti Pasternakovi byla iniciována tehdejšími stranickými špičkami Chruščovem a Suslovem. Proti básníkovi byla rozpoutána štvanice v tisku, byl vyloučen ze svazu spisovatelů a bylo mu vyhrožováno deportací ze země.
Nobelovy ceny se vzdal poté, co na něj vykonávala nátlak jeho milenka Olga Ivinská (předobraz hlavní ženské postavy románu Doktor Živago Lary), která místo něj strávila na přelomu 40. a 50. let několik roků v gulagu (a několik dalších po jeho smrti) a měla strach z opětovného uvěznění. Básník zemřel psychicky i fyzicky vyčerpán rok a půl poté.
Vyloučení ze svazu spisovatelů bylo zrušeno v roce 1987, Doktor Živago mohl v Sovětském svazu vyjít až v roce 1988 a Nobelovu cenu za svého otce převzal syn Jevgenij v roce 1989.
V pořadu hovoří rusistka Ivana Ryčlová, zazní ukázky z Pasternakova literárního díla, citovány jsou odborné studie, memoárová literatura i dokumentární materiály. Zazní nahrávky z archivů Českého rozhlasu i rozhlasové stanice Svobodná Evropa.
Související
-
Perem proti válce. Československý PEN klub vznikl téměř před sto lety
Perem proti válce. Tak by se dala popsat činnost Mezinárodního PEN klubu. Úctyhodné instituce, která už téměř sto let sdružuje spisovatele, dramatiky i politiky mnoha zemí.
-
Romantický mýtus Boženy Němcové vytvořili buditelé. Jaký byl její osud?
V roce 1820 se narodila jako nemanželská dcera Barbora Novotná, která po sňatku rodičů dostala jméno Barbora Panklová.
-
Karel Čapek sběratel: Když si chlap vezme něco do hlavy, tak hned tak nepovolí!
Perské koberce i zpěv indiánů Hopi, lidové madonky i jízdní řády, skalničky i obrazy české avantgardy. To vše sbíral Karel Čapek. Od jeho narození právě uplynulo 130 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
