Boris Pasternak - básník, který nechtěl pochopit své bludy

13. říjen 2018
Boris Pasternak během gymnaziálních let, rok 1908

V roce 1957 vychází v Itálii román Doktor Živago, klíčové dílo ruského básníka Borise Pasternaka.

O rok později se – hlavně za své básnické dílo – stává laureátem Nobelovy ceny za literaturu, a to jako teprve druhý ruský spisovatel. Po masivní propagandistické kampani sovětského režimu a nátlaku na jeho blízké se básník Nobelovy ceny vzdal.

Boris Pasternak

Boris Leonidovič Pasternak se narodil v roce 1890, jeho matka byla pianistka, otec impresionistický malíř. Studoval hudbu a filologii, publikovat začal ještě před první světovou válkou. Vydal řadu básnických sbírek i próz, ale ve druhé polovině 30. let byl nucen se věnovat hlavně překladům. Za druhé světové války mohl vydat dvě malé sbírky básní, ale po válce mu opět vycházely pouze překlady.

Na románu Doktor Živago pracoval od konce války až do poloviny 50. let. V roce 1954 se mu dokonce podařilo uveřejnit deset básní z románu (závěrečný oddíl tvoří „básně z pozůstalosti“ hlavního hrdiny) v sovětském časopise Znamja, ale to bylo za jeho života maximum.

Štvanice proti básníkovi

Román vyšel v roce 1957 v Itálii (v italském překladu) a následovala řada vydání v dalších jazycích. Už tak dost velký tlak na Borise Pasternaka po vydání románu v zahraničí ještě výrazně zesílil po udělení Nobelovy ceny za literaturu v roce 1958. Básník byl přitom teprve druhým ruským laureátem této ceny, přičemž prvním byl ve 30. letech emigrant Ivan Bunin.

Památník Borisi Pasternakovi v Charkově

Kampaň proti Pasternakovi byla iniciována tehdejšími stranickými špičkami Chruščovem a Suslovem. Proti básníkovi byla rozpoutána štvanice v tisku, byl vyloučen ze svazu spisovatelů a bylo mu vyhrožováno deportací ze země.

Nobelovy ceny se vzdal poté, co na něj vykonávala nátlak jeho milenka Olga Ivinská (předobraz hlavní ženské postavy románu Doktor Živago Lary), která místo něj strávila na přelomu 40. a 50. let několik roků v gulagu (a několik dalších po jeho smrti) a měla strach z opětného uvěznění. Básník zemřel psychicky i fyzicky vyčerpán rok a půl poté.

Vyloučení ze svazu spisovatelů bylo zrušeno v roce 1987, Doktor Živago mohl v Sovětském svazu vyjít až v roce 1988 a Nobelovu cenu za svého otce převzal syn Jevgenij v roce 1989.

V pořadu hovoří rusistka Ivana Ryčlová, zazní ukázky z Pasternakova literárního díla, citovány jsou odborné studie, memoárová literatura i dokumentární materiály. Zazní nahrávky z archivů Českého rozhlasu i rozhlasové stanice Svobodná Evropa.

Spustit audio
autor: Pavel Hlavatý