Romantický mýtus Boženy Němcové vytvořili buditelé. Jaký byl její osud?

Josef Vojtěch Hellich: Božena Němcová|foto:Profimedia

„Děkuji Vám, milé dítě, za city, které mi vyjadřujete! Učinila jsem pro ulehčení údělu Vašeho dobrého otce vše, co jsem mohla, upřímně jsem litovala ztráty tohoto věrného služebníka a jeho památku jsem uctila jeho pozůstalým! To, že za své blízké vděčně oceňujete mou přátelskou náklonnost, dělá Vašemu srdci čest a mně radost. Také je mi opravdu vítán Váš literární dar; obohatí mou zdejší knihovnu a usnadní mi pohled na velmi originální poezii, která by mi jinak zůstala cizí! Mé nejvroucnější přání, milé dítě, Vás budou stále provázet; nechť Vám přinesou štěstí a požehnání!“

Napsala Dorothea Talleyrandová, vévodkyně Zaháňská, v roce 1850 Boženě Němcové, když v Zaháni zemřel její otec. Byla sestrou Kateřiny Vilemíny, kněžny, která vystupuje v románu Babička. Dorothea po sestřině smrti převzala zaháňské panství a zaměstnala na něm také rodiče Boženy Němcové.

Pod tíhou osobní situace a na naléhání přátel

Právě korespondence je po románu Babička nejhodnotnějším literárním dědictvím české spisovatelky Němcové. Rejstřík je velmi široký, od prostých lidí, přes intelektuální přátele až po osobní korespondenci manželů Němcových. Josef Němec byl o patnáct let starší, Božena se za něj provdala ve svých sedmnácti letech v České Skalici. Záhy se narodily čtyři děti, tři synové: Hynek, Karel a Jaroslav. Jediná dcera Theodora se o matku starala až do její smrti 21. ledna 1862.

Babiččino údolí: Na Starém bělidle. Bývalé bydliště Boženy Němcové na dobové pohlednici Minervy|foto:autor neznámý, eSbírky – kulturní dědictví on-line, Národní muzeum, CC BY-NC-ND 4.0, ©

Manžel Josef Němec byl jedním z aktivních účastníků revolučního procesu v letech 1848 až 1849. Kvůli svým politickým postojům byl pod stálým dohledem státních orgánů a často vysílán na různá pracoviště v pohraničí, na Slovensku a v Uhrách. Žena za ním jezdila na delší návštěvy i s dětmi, během nichž sbírala materiál pro svou literární tvorbu. V roce 1853 rodinu postihla tragédie, když nečekaně zemřel patnáctiletý syn Hynek. Navíc se rodina potýkala s permanentní ekonomickou nouzí, k níž také přispívalo bohémské založení Boženy.

Pod tíhou osobní situace a na naléhání svých přátel začala psát Babičku, která vyšla poprvé ve čtyřech sešitech v roce 1855, v autorčiných 35 letech. O rok později vzniká Pohorská vesnice, V zámku a podzámčí, množství povídek a pohádek. Mnoho z její tvorby bylo také zfilmováno.

V pořadu účinkují čtyři hosté: publicistka a spisovatelka Milena Štráfeldová, profesoři Martin C. Putna a Josef Vojvodík z Karlovy univerzity, docentka Magdaléna Pokorná z Historického ústavu Akademie věd.