Romantický mýtus Boženy Němcové vytvořili buditelé. Jaký byl její osud?
V roce 1820 se narodila jako nemanželská dcera Barbora Novotná, která po sňatku rodičů dostala jméno Barbora Panklová. V české literatuře i historii je však známá jako Božena Němcová, autorka proslulého románu Babička s podtitulem Obrazy venkovského života.
„Děkuji Vám, milé dítě, za city, které mi vyjadřujete! Učinila jsem pro ulehčení údělu Vašeho dobrého otce vše, co jsem mohla, upřímně jsem litovala ztráty tohoto věrného služebníka a jeho památku jsem uctila jeho pozůstalým! To, že za své blízké vděčně oceňujete mou přátelskou náklonnost, dělá Vašemu srdci čest a mně radost. Také je mi opravdu vítán Váš literární dar; obohatí mou zdejší knihovnu a usnadní mi pohled na velmi originální poezii, která by mi jinak zůstala cizí! Mé nejvroucnější přání, milé dítě, Vás budou stále provázet; nechť Vám přinesou štěstí a požehnání!“
Napsala Dorothea Talleyrandová, vévodkyně Zaháňská, v roce 1850 Boženě Němcové, když v Zaháni zemřel její otec. Byla sestrou Kateřiny Vilemíny, kněžny, která vystupuje v románu Babička. Dorothea po sestřině smrti převzala zaháňské panství a zaměstnala na něm také rodiče Boženy Němcové.
Pod tíhou osobní situace a na naléhání přátel
Právě korespondence je po románu Babička nejhodnotnějším literárním dědictvím české spisovatelky Němcové. Rejstřík je velmi široký, od prostých lidí, přes intelektuální přátele až po osobní korespondenci manželů Němcových. Josef Němec byl o patnáct let starší, Božena se za něj provdala ve svých sedmnácti letech v České Skalici. Záhy se narodily čtyři děti, tři synové: Hynek, Karel a Jaroslav. Jediná dcera Theodora se o matku starala až do její smrti 21. ledna 1862.
Manžel Josef Němec byl jedním z aktivních účastníků revolučního procesu v letech 1848 až 1849. Kvůli svým politickým postojům byl pod stálým dohledem státních orgánů a často vysílán na různá pracoviště v pohraničí, na Slovensku a v Uhrách. Žena za ním jezdila na delší návštěvy i s dětmi, během nichž sbírala materiál pro svou literární tvorbu. V roce 1853 rodinu postihla tragédie, když nečekaně zemřel patnáctiletý syn Hynek. Navíc se rodina potýkala s permanentní ekonomickou nouzí, k níž také přispívalo bohémské založení Boženy.
Pod tíhou osobní situace a na naléhání svých přátel začala psát Babičku, která vyšla poprvé ve čtyřech sešitech v roce 1855, v autorčiných 35 letech. O rok později vzniká Pohorská vesnice, V zámku a podzámčí, množství povídek a pohádek. Mnoho z její tvorby bylo také zfilmováno.
V pořadu účinkují čtyři hosté: publicistka a spisovatelka Milena Štráfeldová, profesoři Martin C. Putna a Josef Vojvodík z Karlovy univerzity, docentka Magdaléna Pokorná z Historického ústavu Akademie věd.
Související
-
Češi a jejich aristokracie. Cesta z monarchie k republice přinesla i zákaz šlechtických titulů
„Čech je buď hulvát, nebo líbá ruku,“ postěžoval si místodržící František Thun von Hohenstein v roce 1893. Postesknutí vyjadřuje dvojaký postoj Čechů k domácí aristokracii.
-
Existovali blaničtí rytíři? Je to krásný mýtus a dodnes přitahuje magičností, odpovídá historička
Hora Blaník je výjimečná – alespoň co se týká pověstí. Kdo by neznal blanické rytíře, kteří mají vyrazit na pomoc českým zemím, až jim bude nejhůř?
-
Božena Němcová: v Litomyšli rodila, smála se i umírala
Letos si připomínáme 200 let od narození slavné spisovatelky. Její srdce patřilo východním Čechám. Litomyšl hostila Boženu Němcovou hned dvakrát.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
