Blanka Solařová-Calibaba: Dubajské koronašílenství

14. květen 2020

Už jste hráli populární hru Koronabingo? Na čtverečkách deset krát deset si můžete zaškrtnout aktivity, které jste během domácí izolace zkusili.

Tak například já jsem zaškrtla Pila jsem víno před polednem a Založila jsem si účet na TikToku.

Čtěte také

Ale k věci. Několik týdnů jsme žili v Dubaji jako správní asociálové, pracovali z domu a ven mohli jen na povolení policie, které se dalo získat přes mobilní aplikaci a vztahovalo se jen na nákup potravin a návštěvu doktora. Potravinový výlet byl povolen jednou za tři dny.

A hle, začal nám ramadán a koronavirová pravidla se rozvolnila na pohyb bez povolení policie. Sice jen na jednu až dvě hodiny s rouškou, ale beru to. Rodiny se také mohou bez povolení navštěvovat, aby se po dnech strávených odříkáním mohly společně přejídat a slavit. Dokonce i některé obchody otvírají, ale já nikam nakupovat nepůjdu, protože se do ničeho kromě stanového mumu nevlezu. 

Nakonec se zmíním i o hospodách, které nedočkavě monitoruje můj manžel Hovňous. Dnes zjistil, že místní hospoda povolí návštěvu do kapacity 30 % hostů. Tak to máme asi 15 návštěvníků. Jsem zvědavá, kterých 14 kamarádů Hovňous pozve, neboť byl ve virtuální frontě jako první.

Kdo bude prát?

Čtěte také

Ale k povolení pohybu. Těšila jsem se na procházku po okolí jako malý Jarda. Naplánovala jsem si čtyřkilometrovou trasu a vyrazila s nepropustnou rouškou. Výborně.

Po několika minutách jsem se podívala na aplikaci počasí a ono už v deset dopoledne bylo 35 stupňů. Zbytek procházky jsem se vlekla jako hlemýžď. Točila se mi hlava a v roušce se shromažďoval kysličník uhličitý. Pro povzbuzení jsem si přehrávala do sluchátek písničku Mackie Messer, která se v angličtině jmenuje Mack the Knife.

Jednou jsem tedy omdlela, ale ochranka mě pěkně proplácala do vědomí. Zde jsem si uvědomila, že se nic nemá přehánět a zbytek svých čtyř atletických kilometrů jsem strávila v taxíku domů.

Čtěte také

Přemýšlela jsem, jestli už mám začít pít, ale pak jsem si uvědomila, že už není co a že manžel Hovňous v koronavirovém šílenství zrušil uklízečku. Po několika krocích jsem měla šlapky pokryté kočičí srstí. Zeptala jsem se ho, jestli si všiml, že jsem k večeři vyndala z mrazáku kuře. Řekl, že ano, a tak jsem věc uvedla hned na pravou míru. Kuře jsem vyndala, ale vařit ho nebudu. 

Dále jsem se zeptala, kdy a kdo bude prát. Naposled jsem totiž vyprala před čtrnácti dny a od té doby prádlo nikdo neodklidil a nebylo tedy místo na nové, vyprané prádlo. Přestal se se mnou bavit, protože měl hodně práce s přípravou do nově otevřené hospody, kde dezinfikuje pivo.

Všichni už máme této situace plné zuby. Všem muslimům přeji hezký ramadán a sobě a mým vrstevníkům pevné nervy a zdravý rozum.

Autorka je spisovatelka a učitelka angličtiny v Dubaji

autor: Blanka Solařová-Calibaba
Spustit audio