Blahořečení faráře Štemberky? Poslední lidický páter věděl, že se „něco chystá“, přesto zůstal

22. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pohled na střed vypálených Lidic s kostelem sv. Martina 11. června 1942 (unikátní snímek pořízený tajně českým četníkem Josefem Sýkorou)

Když 10. června 1942 ráno nacisté vraždili muže a chlapce z Lidic, mezi zastřelenými byl i 73letý místní farář Josef Štemberka. Jeho osud teď zajímá profesionální i amatérské badatele.

Loni byla totiž v oběžníku pražské arcidiecéze zveřejněna výzva pro pamětníky a historiky, aby zajistili co nejvíce svědectví o životě, a zejména smrti, lidického faráře. Materiály by měly posloužit k případnému zahájení procesu blahořečení pátera Štemberky.

Lidický farář Josef Štemberka ve farní zahradě

Nebude to jednoduché – už krátce po smrti se v souvislosti se Štemberkou objevila řada informací, které nelze doložit. Do jeho „života po životě“ pak vstupují i literární příběhy, které se skutečností mají společného jen máloco.

Narodil se 2. února 1869 v podkrkonošské obci Pecka, tedy nedaleko Nové Paky. Vystudoval gymnázium v Jičíně a poté teologii v Hradci Králové.

Po ukončení semináře se v roce 1894 stal knězem, působil na několika farách – v Čestíně, Stašově, Svárově a Kolči. Roku 1909 přišel do Lidic.

Šlo o skromného člověka s velkým sociálním cítěním; jen málokterá vzpomínka na patera Štemberku se obejde bez krajíců chleba namazaných medem, které přinášel dětem na hodiny náboženství. Sám totiž choval na zahradě u fary včely. Přestože působil v obci s vysokým podílem sociálnědemokratických a komunistických voličů, a zažil citelný pokles počtu věřících v kostele po roce 1918, byl opravdu respektovanou místní autoritou.

Varování vikáře

V souvislosti s lidickou tragédií se občas hovoří o tom, že Štemberka několik dní před zničením obce u protektorátního státního tajemníka Karla Hermanna Franka prosil za milost. Pro zadržené lidické rodiny Horákových a Stříbrných.

Uvádí se také, že nacisté při likvidaci Lidic nabídli Štemberkovi, že může odejít. Ale starý kněz to odmítl s tím, že jeho místo je mezi lidickými muži.

„Takhle pochodovali Němci do Lidic. To je vyfocené kousek od Lidic. Bydleli ve Hřebči ve škole, nebo u Buštěhradu, tam měli stanové městečko.“

A pravda? 

Setkání s Frankem ale historikové odmítají, a to jednoznačně. Nabídku nacistů a možnost odchodu z lidického pekla, spíš vylučují – jeden z organizátorů vraždění v Lidicích, gestapák Max Rostock, naopak faráře brutálně tloukl.

V literatuře se objevuje i konstatování, že Štemberka měl poskytovat duchovní útěchu lidickým mužům, kteří byli postupně odvádění k popravě. Je to vysoce pravděpodobné, ale ani pro to jasné důkazy neexistují – všichni svědci zemřeli kulkou nacistického komanda.

Jisté je, že Štemberka byl 9. června 1942 na Kladně varován vikářem Kloučkem, že se „něco chystá“. A neměl se do Lidic vracet. Farář to ale odmítl s tím, že jeho místo je mezi jeho farníky.

Ještě dlouho po válce měly matky z Lidic naději, že se jejich děti najdou (Z knihy Osudy lidických dětí)

Oddělit lidové podání legendy o lidickém faráři od skutečnosti, a zamyslet se nad jeho osobním hrdinstvím během tragédie lidické noci z 9. na 10. červen 1942, se v pořadu Portréty pokouší publicista Pavel Hlavatý.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související