Bidenova popularita klesá, nedaří se mu v doma ani v zahraničí. Jeho chyby vypočítává Der Standard

Mohl to přitom být vysněný start 46. prezidenta Spojených států. Biden, vybavený většinou v obou komorách amerického Kongresu, mohl hned zkraje svého mandátu zaskórovat důležité body. Průzkumy obliby nového prezidenta byly příznivé. Zdálo se, že se lidem ulevilo při pomyšlení, že Biden přinese do Bílého domu více stability a předvídatelnosti. Pak se ale všechno vyvinulo jinak.

Čtěte také

Jan Fingerland: Bidenova zahraniční politika podle Cimrmanova pravidla

V létě se začaly hromadit zprávy o katastrofálních poměrech na mexické hranici a Bidenovy preference poprvé klesly. Nedávno pak vyvolaly další nelibost fotografie pohraničníků na koních, jak nahánějí uprchlíky z Haiti. Záběry neodpovídaly prezidentovu imagi čistého muže a naopak daly vzpomenout na obrázky dětí mexických běženců v klecích. Nechtěl ale být Biden lidštější než Donald Trump?

Následovalo chaotické stahování z Afghánistánu. Navzdory varování Pentagonu se Joe Biden, který je jako prezident vrchním velitelem ozbrojených sil, striktně držel plánu na odchod amerických vojáků.

Čtěte také

Z Afghánistánu jsme utekli, ale nebyl k tomu žádný důvod, říká teď Donald Trump

Biden operaci oznamoval plný sebevědomí. Jen o pár týdnů později, když se situace vymkla kontrole, ale mluvil o tom, že takový vývoj bylo těžké předvídat. A prezidentově vizitce podle deníku Der Standard nepomohl ani úder amerického dronu, při kterém v Kábulu zemřelo deset nevinných civilistů, z toho sedm dětí.

Nedávno se zase objevil spor o francouzské ponorky, kdy nová aliance mezi Spojenými státy, Velkou Británií a Austrálií připravila Paříž o miliardovou zbrojní zakázku. Biden, od kterého si Evropa slibovala obnovení transatlantických vztahů, tak urazil své evropské spojence. Naštvání v Paříži je velké a nic na tom nezměnil ani telefonát s prezidentem Emmanuelem Macronem.

Demokrati ve sporu

Také na domácí scéně vede Biden bitvu na vícero frontách. Jeho domovskou Demokratickou stranu zaměstnávají spory mezi partajními křídly, což kromě schválení státního rozpočtu ohrožuje i další důležitou agendu.

Čtěte také

Jiří Pehe: Opozice uvnitř demokratické strany ohrožuje Bidenovy reformy

Kvůli nekončícím mocenským sporům by Demokratická strana navíc mohla přijít o svou těsnou většinu. Příští rok v listopadu jsou na programu volby do Sněmovny reprezentantů a Američané budou vybírat také 34 nových senátorů.

Protože je převaha Demokratů v Kongresu jen velmi těsná, má každý jednotlivý kongresman velký vyděračský potenciál vůči své vlastní straně, a tím pádem nakonec i vůči prezidentovi. Biden přitom ve své agendě vsadil na prosazení dvou ambiciózních reformních balíčků. Jediný hlas proti některého z demokratů by mohl tyto reformní vize snadno poslat k ledu.

V případě plánu na investice do infrastruktury se demokratům podařilo dosáhnout kompromisu s republikány. O druhém reformním projektu se ale vedou bitvy dokonce uvnitř samotné Demokratické strany.

Tento reformní balík počítá s výrazným navýšením sociální podpory, patří sem například nárok na bezplatné umístění dítěte ve školce po dobu dvou let, zavedení bezplatného studia na státních středních školách nebo další příspěvky na péči ve stáří. Vládní výdaje na tato opatření ve výši 3,3 bilionu dolarů by měly být kompenzovány vyššími daňovými příjmy.

Levicové křídlo Demokratické strany by astronomickou částku klidně ještě navýšilo, naopak konzervativní část demokratů chce plánované výdaje snížit na částku 1,5 bilionu dolarů. Několik kongresmanů už avizovalo, že pokud nedojde k výrazným škrtům, reformu nepodpoří. Kompromis je tak v nedohlednu. Spolu s každým dnem, kdy se konečné schválení oddaluje, ale klesá i důvěra v samotného prezidenta.

Čtěte také

11. září si americká společnost uvědomila, že globalizace není jen rýžováním zlata, myslí si ekonomka Jana Matesová

Jako by to vše nestačilo, svůj tlak na Bidena zesilují také republikáni. Příkladem může být podle deníku Der Standard jejich neochota podpořit další financování federálního rozpočtu, kdy republikánští senátoři na konci září tento krok blokovali. Později zase nechtěli schválit zvýšení dluhového stropu a Spojeným státům poprvé v historii hrozilo, že se ocitnou v platební neschopnosti.

Obě rozpočtové záležitosti se nakonec podařilo provizorně vyřešit alespoň do prosince. Nicméně pokud se na konci roku nepodaří najít společná řeč, může podle varování ministerstva financí dojít ke katastrofálnímu scénáři, ve kterém by se Spojené státy mohly propadnout do hluboké hospodářské krize.

Biden je přetížený, myslí si Američané

Biden tak musí odrážet tlak z obou stran politické scény. A to v situaci, kdy se mu nedaří v domácí ani zahraniční politice. Jeho obliba klesá a podle říjnových průzkumů se pohybuje kolem 43 procent. Podle nedávné sondáže považuje 55 procent Američanů Bidena za přetíženého svými úkoly.

Čtěte také

Toto desetiletí určí naši budoucnost, apeloval Joe Biden v OSN. Vyzval ke spolupráci v boji s pandemií i změnami klimatu

Spojené státy se navíc samozřejmě stále potýkají s pandemií covidu-19. Na začátku října evidovaly více než 700 tisíc obětí této nemoci, a přestože počty nově nakažených klesají, situace na jednotkách intenzivní péče je v mnoha nemocnicích napjatá. Důležitým faktorem je neochota části obyvatel nechat se naočkovat. Míra imunizace zatím nedosáhla ani na 60 procent celé populace.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) navíc pro zimní období počítá s výrazným nárůstem nových infekcí. A to by pro Bidena, který si boj s pandemií vytyčil jako hlavní cíl svého prezidenství, mohlo znamenat další velkou překážku, konstatuje rakouský deník Der Standard.

Poslechněte si všechna témata Světa ve 20 minutách, vybral je Jakub Rerich. 

Může úspěch opoziční spolupráce v Česku je možné zopakovat i v Maďarsku a Polsku? Nejistá pozice Spojených států v napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem nahrává možnosti regionální války. Násilí v Dárfúru stále neutichá. A společnost Facebook chce k vývoji virtuálního vesmíru zaměstnat tisíce Evropanů.