Z Afghánistánu jsme utekli, ale nebyl k tomu žádný důvod, říká teď Donald Trump

25. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Britské ozbrojené síly přijíždějí do Kábulu, aby pomohly Britům opouštějícím Afghánistán.

Americký prezident Joe Biden teď vysvětluje odchod ze země, která dvě desítky let spoléhala na vojenskou, ekonomickou i humanitární podporu Spojených států a jejich západních spojenců, slovy: „Můj tým pro národní bezpečnost situaci v afghánském hlavním městě Kábulu, podrobně sleduje, má ji pod kontrolou, všechno jde podle plánu.“

Prezident Spojených států Joe Biden

V srpnu 2021 Biden ještě dodal: „Naší misí nikdy nebylo vybudovat národ, nikdy jsme tam nechtěli vybudovat centralizovanou demokracii. Šlo nám vždycky jen o to, abychom zabránili novému teroristickému útoku na naše území organizovanému z Afghánistánu.“

O odchodu spojenců se mluvilo léta, chaotický průběh, ztráty na životech, a hlavně bleskurychlý návrat hnutí Tálibán k moci, ale překvapil celý svět.

Trump by to dělal jinak?

Bidenův předchůdce v úřadu Donald Trump teď tvrdí, že by postupoval zcela jinak. Takhle to například komentoval v rozhovoru pro konzervativní podcast Sebastina Gorka America First:

„My bychom v prvé řadě dostali ven všechny naše občany. Pak bychom dostali ven všechny ostatní lidi, kteří si to zasloužili. Po čertech důkladně bychom zničili naše vojenské základny, ale až poté, co bychom z nich všechno odvezli. Do posledního šroubku a hřebíku. Vyvezli bychom všechny vojáky a pak bychom je pravděpodobně vyhodili do vzduchu.“

Exprezident Spojených států Donald Trump ve středu navštívil se skupinou republikánských politiků hranici s Mexikem

„Protože proč bychom je měli nechat pro jiné, aby je využívali? Ale základnu Bagram bychom si nechali, je blízko Číně, Íránu a je přímo v Afghánistánu, může proto pokrýt velké území. To všechno bych nám nechal, stálo to miliardy a miliardy dolarů, než se to postavilo. Myslím, že je to největší základna na světě, proto bych nám to nechal.

„A namísto toho jsme utekli, i když k tomu nebyl žádný důvod. Armáda odchází poslední. Po všech lidech a všem tom materiálu za 83 miliard dolarů. Bylo to nejlepší vojenské vybavení na světě to, co se stalo, je skandál. Je to největší hanba v naší historii. Nikdy se nic podobného nestalo. A já měl po telefonu schůzky z Abdulem a říkal jsem mu, že jestli se něco stane americkým občanům nebo vojákům, oplatíme to. Tohle byly podmínky, které jsme dojednali, na nich byla ta dohoda postavená. A oni je dodržovali a když ne, po čertech bychom je k tomu dobombardovali.“

Ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský

Donald Trump to tvrdí s odkazem na své přímé telefonické jednání s Abdulem Gháním Baradarem, jedním ze zakladatelů Tálibanu a jedním z jeho nejvyšších představitelů.

Odpovídají realitě slova o tom, že by Američané mohli postupovat při odchodu z Afghánistánu jinak? Vít Pohanka se ptá bývalého diplomata a bývalého velvyslance České republiky ve Washingtonu, Izraeli a Velké Británii Michaela Žantovského, dnes ředitele Knihovny Václava Havla v Praze.

Kromě toho uslyšíte odborníka na Blízký východ, bývalého zpravodaje Českého rozhlasu v regionu Břetislava Turečka a amerikanistu Petra Boháčka z Asociace pro mezinárodní otázky.

Zaostřeno o Spojených státech a jejich roli ve světě po odchodu z Afghánistánu natočil Vít Pohanka.

autor: Vít Pohanka
Spustit audio

Související