11. září si americká společnost uvědomila, že globalizace není jen rýžováním zlata, myslí si ekonomka Jana Matesová
Před dvaceti lety došlo ke koordinovanému teroristickému útoku islamistické organizace Al-Káida na několik cílu ve Spojených státech. Unesena byla celkem čtyři letadla, z nichž dvě naletěla do věží Světového obchodního centra v New Yorku a jedno narazilo do budovy Pentagonu. „Byl to přelomový bod, který do ekonomické historie minulého i tohoto století vejde jako důležitá etapa,“ domnívá se ekonomka a tehdejší poradkyně výkonného ředitele Světové banky Jana Matesová.
„V 90. letech padla železná opona a neobyčejně se tím zvětšil volný trh, začalo se projevovat otevírání čínské ekonomiky a do širokého využití se dostal internet,“ nastiňuje poslední dekádu 20. století. „Byla to doba téměř bezbřehého optimismu, že teď už bude všechno krásné.“
Byla to doba téměř bezbřehého optimismu, že teď už bude všechno krásné.
Jana Matesová
Přestože tento trend se prohluboval ještě několik let. „11. září bylo jedním z těch okamžiků, kdy si americká široká společnost, evropská ještě ne, uvědomila, že globalizace není jen rýžováním zlata. Byl to zlom,“ dodává Matesová.
Čtěte také
O život přišly bezmála po útocích z 11. září tři tisíce lidí a stín události dopadl na světovou politiku, ekonomiku a v neposlední řadě nevratně změnil leteckou dopravu.
Tím, kdo podle profesora historie a mezinárodních vztahů na univerzitě v Bostonu Igora Lukeše, zkouškou zářijových teroristických útoků prošel se ctí, byli hasiči, policisté, a záchranáři.
„Na jejich obětavost, někdy i sebeobětování, nezapomeneme. Stejně jako na pocit jednoty občanů,“ zdůrazňuje.
Výsledkem byly dvě nekonečné války, v nichž americký supervelmoc šla do špatného boje se špatnými nástroji.
Igor Lukeš
Kdo na druhou stranu absolutně zklamal, byl prezident George W. Bush a jeho tehdejší administrativa, tvrdí historik: „Výsledkem byly dvě nekonečné války, v nichž americký supervelmoc šla do špatného boje se špatnými nástroji. A výsledek bohužel všichni známe.“
Lukeš tak naráží na nedávný definitivní odchod amerických vojsk z Afghánistánu, kde se prakticky okamžitě ujal moci Tálibán, skupina spojovaná právě i s hnutím Al-Káida.
Vondra: Útok už se neopakoval
Někdejší velvyslanec ve Spojených státech amerických Alexandr Vondra (ODS) zmiňuje, že události z 11. září nastolily debatu o poměru svobody a bezpečnosti. „Myslím si ale, že se to nakonec podařilo nějak vybalancovat. Skutečně se povedlo zabránit tomu, aby se podobný útok už neopakoval,“ říká.
Alexandr Vondra, ODS, europoslanec, velvyslanec ČR v USA v letech 1997-2001
Igor Lukeš, profesor historie a mezinárodních vztahů na univerzitě v Bostonu
Jana Matesová, ekonomka, poradkyně výkonného ředitele Světové banky 1998-2008
Připomíná ale, že útoky zcela změnily například leteckou dopravu. Kromě přísných pravidel pro nástup na palubu letounů se v minulosti dostala na přetřes třeba také otázka, zda je na místě sestřelit unesené letouny i s civilními pasažéry.
Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Martiny Maškové, kde hosté mimo jiné zavzpomínali na vlastní prožitky zářijového úterý před dvaceti lety.
Související
-
Globální válka proti teroru je dvacet let po 11. září prohraná. Západ potřebuje lepší plánování
Vojenské intervence, které válku proti teroru doprovázely, skončily téměř pokaždé katastrofou. Džihádismus se na západní výboje dokázal adaptovat a dál se šířil.
-
Jiří Pehe: Co v nás zanechalo 11. září 2001
Západní společnosti v důsledku toho všeho dění jako by zhrubly. Začaly v nich sílit proudy tvrdící, že liberální demokracie je příliš změkčilá a vlastně i dekadentní.
-
Dvacet let od 11. září? Sledujeme špatnou předehru, jako kdyby se vrátil čas, uvažuje novinář Anýž
„Pro Joea Bidena je Afghánistán velký politický debakl hned na několika úrovních,“ hodnotí v Interview Plus převzetí země radikálním hnutím Tálibán Daniel Anýž.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
