Biden stáhne vojáky z Afghánistánu do 11. září, odejdou i vojska NATO, rozebírá Politico
Americký prezident Joe Biden stáhne všechny vojenské jednotky z Afghánistánu do 11. září. Nestihne tak původně avizovaný květnový termín. Jeho krok může vést k obnovení útoků ze strany Talibánu, které se od dohody z letošního února téměř zastavily, informuje server Politico.
Termín 1. květen Biden „zdědil“ po Trumpově administrativě. O odkladu stažení vojáků teď prezident rozhoduje několik týdnů poté, co ministr obrany Lloyd Austin poprvé Afghánistán navštívil a jednal s afghánským prezidentem.
Čtěte také
Podle zdroje serveru Politico Bidenův kabinet dlouho věděl, že vojenské síly nevyřeší vnitřní politické problémy Afghánistánu, ani tamní konflikty. Namísto toho teď Američané razí cestu diplomacie.
Samotné stažení vojsk začne už před 1. květnem a všichni vojáci budou doma nejpozději do 11. září. Ve stejném časovém rámci se stáhnou z Afghánistánu i vojáci NATO. Washington bude prý pokračující teroristické hrozby Al-Káidy a Islámského státu v Afghánistánu sledovat. V okolních regionech budou působit americké protiteroristické jednotky, aby zabránily znovuobnovení skupiny a udržovaly Tálibán pod kontrolou.
Zprávy o plánech Bidenovy vlády chválí zákonodárci z progresivního křídla demokratické strany, kteří už dlouho usilovali o úplné stažení vojáků ze země. Podle prezidenta je jejich přítomnost v Afghánistánu po 11. září nepředstavitelná, uzavírá Politico.
Problémy má další vakcína
Po vakcíně od společnosti AstraZeneca má problémy i očkovací látka firmy Johnson & Johnson. Americký výrobce odkládá distribuci vakcíny kvůli několika případům krevních sraženin ve Spojených státech. Podrobnosti má britský deník The Guardian.
Čtěte také
Evropská komise požaduje od farmaceutické společnosti rychlé vysvětlení důvodu, proč pozastavila dovoz vakcíny v celé Evropě. Americké zdravotnické agentury v úterý nejprve doporučily, aby státy dočasně omezily očkování touto látkou, firma následně sama oddálila distribuci vakcíny v Evropě.
Případy zdravotních komplikací totiž prý pečlivě přezkoumává, a to ve spolupráci s evropskými zdravotnickými orgány. Ještě na pátečním jednání s Bruselem ale zástupci firmy tvrdili, že dodávky 55 milionů dávek do konce června splní dle dohody.
Evropská léková agentura, která minulý měsíc jednodávkovou vakcínu Johnson & Johnson schválila, potvrdila, že přezkoumává případy vzácných krevních sraženin u čtyř očkovaných žen.
Stejně jako u AstraZenecy ale zatím agentura tvrdí, že není jasné, jestli existuje příčinná souvislost mezi očkováním a zdravotními problémy. Právě podobnost s látkou britsko-švédské firmy diplomaty zemí sedmadvacítky znepokojuje, píše list.
Několik evropských zemí, včetně Francie, Španělska a Nizozemska převzalo první dávky ale ještě před pozastavením dodávek, jejich lídři budou zřejmě čekat na doporučení Evropské lékové agentury, uzavírá deník.
Kdo bude nový kancléř?
Německé deníky se věnují souboji Armina Lascheta a Markuse Södera o kandidaturu na kancléře. Oba politici představili své ambice během několikahodinového zasedání konzervativní koalice CDU-CSU v Bundestagu. Píše o tom například Die Welt.
Nástupce Angely Merkelové si chce získat důvěru obou stran, které váže úzká spolupráce. Laschet, současný ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska, upozornil, že by lidé neměli dávat na krátkodobé volební průzkumy. Právě ty ukazují na větší podporu Södera, předsedy bavorské Křesťanskosociální unie.
Čtěte také
Podle výsledků agentury Forsa pro televize RTL by jen 13 procent dotazovaných dalo hlas konzervativní koalici s Laschetem v čele. U Södera je to až 37 procent.
Ihned po debatě Söder oznámil, že s Laschetem bude o kandidatuře na kancléře jednat. Oba jsou prý pevně přesvědčeni, že koalice nakonec dospěje k výsledku, který přinese jednotu a nejlepší volební příležitosti.
Sama kancléřka Angela Merkelová avizovala, že se do výběru lídra koalice nebude zapojovat. Řada straníků chce, aby se kandidatura vyřešila co nejdřív, takže jasno by mělo být snad ještě tento týden, dodává list.
Poslechněte si celý přehled zahraničního tisku v audiu. Četli Renáta Kropáčková a Martina Mašková.
Související
-
Tomáš Etzler: Po válkách jsem myslel, že jsem připravený na všechno, ale Čína byla silné kafe
V 90. letech odjel do Spojených států, pak se přestěhoval do Číny. Nejen o tom, ale i o filmu Nebe a chystané knize se v pořadu Až na dřeň rozpovídal novinář Tomáš Etzler.
-
Adam Černý: NATO váhá, zda z Afghánistánu odejít, nebo zůstat
Takřka dvacet let se válčí v Afghánistánu poté, co odsud byly naplánovány atentáty z 11. září 2001 ve Washingtonu a v New Yorku.
-
Adam Černý: Austrálie se omlouvá za zločiny vojáků v Afghánistánu
K zemím hrdým na své vojáky patří jistě Austrálie, protože muži a ženy v jejích uniformách bojovali za hranicemi své země za první i druhé světové války.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
