Co bude s Afghánistánem po odchodu vojsk NATO, zjišťoval Zeit Online

24. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Čeští příslušníci speciálních sil po příletu z Afghánistánu loni v říjnu

V Afghánistánu panuje po 20 letech od příchodu vojsk NATO čiré zoufalství z nekončícího násilí. Reportáž z Kábulu přináší německý server Zeit Online. V hlavním městě Afghánistánu neuběhne skoro ani den bez cíleného útoku v ulicích. K mnoha z nich se už žádná organizace ani nepřihlásí. Stoupají proto počty lidí, kteří ze země utíkají.

Čtěte také

List hledá paralely k situaci v zemi v 90. letech. Tehdy se po stažení Sovětů začali mocní hráči ozbrojovat a propukla občanská válka, ze které jako vítěz vyšel Tálibán. Dnes se v Afghánistánu válečníci znovu vyzbrojují. 1. května totiž zemi možná čeká další milník: úplné stažení sil NATO.

Podle generálního tajemníka aliance to ale závisí na bezpečnostní situaci. A taky na mírových rozhovorech mezi Tálibánem a vládou, které se tento týden znovu rozběhly v Kataru. Prezident Ašraf Ghaní ale zatím odmítá připustit, že by se na nové vládě měli Tálibánci podílet.

Biden a Saúdská Arábie? 

Jaké jsou první kroky amerického prezidenta Joea Bidena v blízkovýchodní politice rozebírá deník Le Figaro. Po Bidenově nástupu do Bílého domu se mohlo zdát, že Saúdské Arábii končí zlaté časy.

Čtěte také

Tamní korunní princ Muhammad bin Salmán už nemá ve Washingtonu všechny dveře otevřené, jako tomu bylo v Trumpově éře. Biden navíc zastavil americkou podporu saúdské armádě, která bojuje v jemenské občanské válce. Tento konflikt představuje podle Bidena humanitární katastrofu.

V Jemenu válčí s hútijskými povstalci, které podporuje Írán. Američané teď Hútijce vyřadili ze seznamu teroristických organizací, kam je zapsala Trumpova administrativa. Prezident Biden by taky mohl zveřejnit zprávu CIA o vraždě novináře Džamála Chášukdžího saúdskými agenty. Přes to všechno se ale převrat v americké strategii nekoná, píše Le Figaro.

Vztahy Spojených států a zemí Blízkého východu se v prvé řadě tříbí. Bez spolupráce s Rijádem se ale Spojené státy neobejdou, tvrdí pozorovatelé oslovení francouzským deníkem. Výrazné zlepšení vztahů mezi Washingtonem a Teheránem je zatím navíc krajně nejisté. Biden by se k jaderné dohodě s Íránem rád vrátil. K tomu by ale potřeboval flexibilnější partnery v Íránu. Teherán totiž dohodu znovu otevírat nechce a navíc žádá předem vstřícné kroky od Spojených států.

Polsko a USA?

Ideology polské strany Právo a spravedlnost (PiS) čekají skvělé časy, píše v komentáři deník Rzeczpospolita. Vláda ve Varšavě si totiž zvykla vykládat jakoukoliv kritiku ze zahraničí jako projev antipolonismu.

Čtěte také

Pokud se Evropská komise nebo jiný zahraniční partner vyjadřuje proti krokům polské vlády, můžou si lídři PiS mnout ruce. Prodají to veřejnosti jako další důkaz, že svět s Polskem zachází neférově.

Vláda ve Varšavě si ale musí dát pozor. Nad polskou neliberální demokracií už americký prezident nedrží svou ochrannou ruku. Joe Biden se dívá na současnou polskou vládu podobně jako na režimy v Maďarsku nebo Turecku.

Poláci teď musí doufat, že Bidenovi lidé umí odlišit situaci ve Varšavě a v Ankaře. Polský obraz za hranicemi totiž v nejbližší budoucnosti určitě nezlepší nápad na zdanění reklamy v médiích, který žene zájem omezit nezávislá média, píše Rzeczpospolita.

Celý přehled zahraničního tisku, který četli Jan Bumba a Lukáš Matoška, najdete v audiozáznamu.

autoři: Ondřej Elbel , lup
Spustit audio

Související