Bez ohledu na to, že spolu všichni nesouhlasíme v politice, pořád jsme lidé, sousedé, rodina, a to nám nikdo nesmí vzít, vybízí spisovatelka

Alexandra Alvarová

Autorka knihy Průmysl lži - Propaganda, konspirace a dezinformační válka Alexandra Alvarová v Interview Plus velmi důrazně nabádá každého, ať si nenechá vzít to, na čem nejvíc záleží, tedy mezilidské vztahy.

Západní svět prohrává dezinformační válku (nejen) s Ruskem. „Velmi dlouho jsme ji podceňovali, ale boj pomocí nepravdivých nebo upravených informací je tady snad od začátku věků. Datová ekonomika, nové technologie a rozšíření internetu do každé domácnosti neuvěřitelně multiplikovali dopad toho, čemu říkáme informační válka,“ říká Alvarová.

To, co dnes každý den, často každou hodinu „kontrolujeme“ na internetu, se totiž postupem doby stal obyčejný obchod. Firmy prodávají nejen vaše soukromá data, ale i informace, o kterých ani nevíte, že by někoho mohly zajímat a že je taky sleduje.

„Marketing a sociální sítě nabyly neuvěřitelně na objemu a síle a byla jen otázka času,… kdy začnou konvergovat i s armádou. Teď se s tím celým najednou neumíme poprat. Nevíme, do jaké míry si vlastně můžeme dovolit komerční sektor regulovat nebo i paralyzovat. Stojíme na rozhraní našich dalších demokratických zvyklostí.“

Taky jste si už všimli, že se s nástupem internetu nejsme schopni ani doma bavit o politice bez toho, abychom se pohádali? Kdo za to může? „Jednoznačně jsou to sociální sítě a ruská propaganda. A dá se to kvalitativně i kvantitativně dokázat,“ odpovídá Alvarová.  

Rozdělená společnost?

Nacházíme se prý v uměle eskalovaném stavu, kdy se tady neustále vyhledávají vlastně přirozené dělicí čáry každé společnosti. Mladí – staří, ženy – muži, pravice – levice, město  ̶  venkov…

„Dělení tady sice bylo vždy, ale na propagandě je zajímavé, že tyto konflikty ráda a uměle živí. Každý den nebo aspoň měsíc připravuje čerstvé maso… Každý den si musíte přečíst něco, co vás naštve, a to vás udrží ve stavu, kdy nejste schopni kriticky myslet a třeba se smířit se sousedem. Tohle rozdělení totiž napomáhá v manipulování lidí.“  

Jak se bránit? „Je vědecky i empiricky dokázáno, že lež se na internetu šíří 7krát rychleji a účinněji než pravda. Lež je pro každého vždy něčím sexy a vždy je atraktivnější než pravda. Ta je složitá, nevábná a my se hlavně chceme na internetu bavit. A když si u trochu cinknuté zprávy ještě zaplatíte větší šíření a trochu je šťouchnete, tak se šíří ještě rychleji.“

Lež je 7krát rychlejší

Samo o sobě jen šířit pravdu nepomůže, protože v tom hraje roli i psychologie chování každého z nás, a taky to, že se nám všem lež tak nějak víc líbí. Alvarová má ale radu: „Musíme si to mezi sebou říkat… a uvědomit si, že největší hodnotu, kterou jsme za posledních 25 let dost opomíjeli, je naše soudržnost. Přece bez ohledu na to, koho má sousedka volí, tak jí, když jí není dobře, přinesu ty brambory z obchodu.“    

„Bez ohledu na to, jak spolu všichni nesouhlasíme v politice, pořád jsme lidé, jsme Češi, sousedé, rodina. To nám nesmí nikdo vzít… Babička s vnoučkem má přece silnější pouto, než že vnuk volí Piráty a babička Zemana. To něco lidského, co každou společnost drží pohromadě a způsobuje jí finanční a společenský úspěch…, a to právě teď ztrácíme,“ varuje.

Každý za sebou na internetu zanechává nějakou digitální stopu. Jak se dá zneužít? Podle Alvarové víme, že existují hned dvě cesty – ruská, kdy je internet zaplavený diskusemi a materiály trollů. Ta druhá je západní. Je intenzivní a sofistikovaná a zrodila se z marketingových metod, tedy behaviorální psychologické analýzy.

„Z datové stopy nejenže nějaký stroj ví, jak se jmenujete, kdy a kde jste se narodil apod. Zajímá ho i, co se vám líbí (a co ne), co komentujete, na který obrázek jste se dívali déle a co za texty čtete. Dokonce i jak emociální je to, co komentujete. Z toho všeho pak taky dokáže vyhodnotit váš psychologický profil. Když pak máte miliony takovýchto profilů, dostanete databázi, podle které můžete určovat, na jaké skupiny se populace dělí, a podle slabostí skupin pak pracujete i s celým státem,“ vysvětluje.

Rusové se dezinformační válkou netají

Svá tvrzení Alvarová zakládá na ruských oficiálních vojenských dokumentech a prohlášeních vlivných osob. „Slova o vojenské doktríně Ruské federace a informační válce se tady objevují už od roku 1996… Jejich cílem je ohrozit strategické struktury státu, rozložit schopnosti spravovat stát, tedy úřady, a mentálně podlomit morálního ducha populace.“ To prý jen volně parafrázuje.

O deset let později (2016) prý poradce Vladimira Putina Andrej Kruckich na konferenci kybernetiků v Moskvě tvrdil: „Varuji vás. Máme něco, jako byla atomová bomba, ale v informačních technologiích. Ta věc donutí Američany, aby s námi jednali jako rovní s rovnými,“ cituje Alvarová.

Pokud dlouhodobě sledujete ruskou oficiální politiku a armádní dokumenty, „tak se tím nijak netají. Informační válka je součást jejich obranné doktríny.“ Důkazem ale nejsou jen tato tvrzení, jsou analýzy na původ trollů a jejich menší část je opravdu detekována z ruského území. Pak jsou tady důkazy analytických firem, které jsou schopny prokázat šíření ruských dezinformací na naše území. 

„A pak jsou měkké důkazy, kdy sledujete oficiální ruská média, jako je Russia Today (RT) nebo Sputnik, ke kterým se Rusové oficiálně hlásí… Zjišťujte, kdo to překládá, nebo jen přímo překlápí do češtiny, a kdo jejich témata pak na našem území používá i bez nějakých velkých změn textů.“ Podobnou sofistikovanou technologii má dnes zhruba 20 zemí světa, třeba Írán, Saúdská Arábie nebo Čína. Opravdu Západ v informační válce doopravdy „zaspal“?

Západ nezaspal, je to horší

„Západ se naopak dostal moc daleko,“ odpovídá. Taková společnost Cambridge Analytica, původně dceřiná společnost SCL Elections Ltd., která byla léta spojena s britskou armádou a pracovala na psychologických operacích, tak se věnovala i deradikalizaci mladých muslimů v Afghánistánu a dalších zemích Blízkého východu.

„Vyvinuli zajímavou technologii, jak ovlivnit veřejnou debatu… a odtrhávat mladé lidi z radikálních jader islamistů… Stejné know-how se stalo předmětem obchodu a bylo použito za podivných okolností, které se stále vyšetřují ve Velké Británii i Americe, v případě referenda o brexitu a v prezidentské volební kampani 2016.“

Alvarová si všímá i další zajímavosti, kdy oligarchové, velké nadnárodní datové společnosti nebo firmy jako je Google nebo Facebook „začali mít v mnohem větší moc, než mají národní státy... Oni ale nemají žádné bezpečnostní zájmy, a tyto nebezpečné technologie mohou klidně používat. A když už se jednou takové know-how objevilo na trhu, bylo jen otázkou času, kdy ho bude mít i Rusko,“ dodává.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.

Související