Ruská analýza médií: Sedmidenní informační válka s Ruskem během summitu NATO
Ruský zpravodajský server Ria Novosti se ve svém článku věnovaném obrazu Ruska v zahraničních mediích opírá o studii Igora Nikolajčuka z ruského Institutu strategických studií.
Podle ruského zpravodajského serveru byla vytvořena pro mediální skupinu Rossija Segodnija, do které patří i Ria Novosti.
Téma, na které nabízí pohled optikou Moskvy, souvisí se vztahem Ruska a Severoatlantické aliance.
Podle Ria Novosti je možné nahlížet na poslední summit NATO ve Varšavě, jako na jednu z hlavních politicko-vojenských událostí dvacátého prvního století. Tvrdí, že na summitu padl návrh na trvalé uzavření ruské cesty k Evropě.
Ruský server připomíná citát dánských novin Jyllands-posten z 10. července: „Po kritice ze strany Putinových přátel se záměry mnohých západních států změnily. Státy patřící do NATO se snaží najít způsob, jak komunikovat s Ruskem, a zároveň se Ruska obávají. Nicméně, hlavní problémy, které NATO má, jsou uvnitř jeho hranic.“ Silné proněmecké mediální aktivity identifikuje analýza ruské agentury u Litevců.
Litevci líbají ruce Merkelové
Podle Nikolajčuka aktivita zahraničních médií od 4. do 10. července v porovnání s předchozím obdobím (27.6.-3.7), které bylo analyzováno, zůstávala stále na stejné úrovni. Avšak v době konání summitu NATO ve Varšavě se hlavní zprávy týkaly především summitu.
K tomuto tématu se vyjadřovalo celých 36 % článků, jejichž námětem byl především postoj Ruska k dané problematice. Nejvíce článků, které byly tematicky spojeny s Ruskou federací, vydalo Německo. Jednalo se o 142 článků, Francie byla druhá s 96 příspěvky, následována Velkou Británií a Polskem.
Nicméně, i už zmíněná Litva vykázala mimořádně silnou mediální aktivitu v rámci tématu. Tamější novináři napsali 36 článků o summitu, přičemž pro srovnání, v USA jich vyšlo jen 13.
Litevská média jsou nadšená příslibem rozmístění čtyř mnohonárodnostních vojenských praporů NATO ve východní Evropě. A tak téměř líbají ruce Angele Merkelové, která velice neochotně přijala Obamovu nabídku účasti v této vojenské akci, píše Ria Novosti.
Litevci se však snadno nechají opít rohlíkem. Litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová povyšuje Německo na post vojenského velitele.
Ruský server odkazuje na vysílání litevské televize ze 7. července letošního roku, avšak nikoliv na konkrétní článek. Nejmenovaný britský politolog podle ruského serveru navíc uvádí ve svém komentáři publikovaném 9. července v novinách Lietuvos rytas, že NATO je připraveno na válku v oblasti Baltského moře.
Na rozdíl od Litevců, Estonci nevěnovali summitu přehnanou pozornost. Jejich článků k tématu bylo málo. A když už nějaké byly vydány, titulky se zdály být poněkud mdlé. Jako příklad RIA novosti uvádí článek Jyri Luika s názvem „Varšavské prapory“, publikovaný v internetovém deníku Postimees 6. července.
Existuje ještě NATO?
V Lotyšsku, které by mělo být kvůli ochraně před proruskými separatisty v euforii, však své nadšení světu nedávali příliš najevo. Vše, včetně novinových článků spělo ke všednosti. Jeden z nich publikovaný 7. 7. v Lotyšských novinách IR nesl název „NATO se vrací ke svým základům.“
Ovšem každý politolog se přinejmenším pozastaví nad titulky amerických novin. Můžeme v nich najít tyto nadpisy: „Praskliny na povrchu jednoty Severoatlantické aliance v přístupu k Rusku“ nebo „Existuje ještě NATO?“ Takováto záhlaví můžeme nalézt v deníku New York Times v průběhu 8.- 9. července.
Analýza uveřejněná na serveru Ria novosti pokračuje oddílem nazvaným Index agresivity: negativum v rámci slušnosti. Zní následovně. Všem je snad nadmíru jasné, že na summitu ve Varšavě se podával piroh s protiruským droždím.
A co víc, index agresivity vůči Rusku v zahraniční značně vzrostl. Historické minimum dosahuje hodnoty 0,64. V posledním týdnu však toto číslo vzrostlo na 1,27 bodů. Takový výsledek je srovnatelný s obdobím dopingových skandálů. Prakticky všechny země se postaraly o to, aby mohly ututlat rusofobní odvíjení summitu.
Sedmidenní informační válka
Podařilo se to téměř všem, vyjma Polska, Litvy a Ukrajiny. Tyto 3 země naopak napochodovaly do sedmidenní informační války s Ruskem. Připomeňme si, že stav informační války započíná ve chvíli, kdy index agrese přesáhne 5 bodů. Jenže Polsko překročilo tento limit a byl tak roven 8, 25 bodům. V Litvě měl index hodnotu 7,4 bodů a na Ukrajině 6,7. Další oddíl se nazývá Naše volba: Francouzská renesance
Na rozdíl od Polska a státy Pobaltí, se ostatní členové aliance v průběhu konání summitu ve Varšavě zřekli považování Moskvy za protivníka. Nicméně, všichni se shodli na tom, že je třeba se vyzbrojit, informuje deník Le Figaro jedenáctého července. V závěrečném komuniké, které pojednávalo o úloze Ruska na Ukrajině, bylo řečeno, že Rusko není považováno za „hrozbu“, ale je mu vyčítáno narušení pořádku, který se opírá o stanovené evropské zákony a zájmy.
François Hollande řekl ještě před konáním summitu, že Francie Rusko vidí jako partnera, který tu a tam může využít svoji sílu, což také činí i nyní na Ukrajině, uzavírá své hodnocení mediálního obrazu Ruska v zahraničí a popisu svých stanovisek k mezinárodnímu vývoji ruský server Ria Novosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
