Benito Mussolini. Oportunista, kterého k moci vynesl chaos, byl zabit před 75 lety

30. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Benito Mussolini a Adolf Hitler v Mnichově, červen 1940

Koncem dubna uplynulo 75 let od smrti italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Dobrý důvod, proč si připomenout jeho osobnost i to, jak se dostal k moci.

Příběh italského diktátora je poučný; stále totiž téměř v každé společnosti přetrvává volání určité části voličů po „silných lídrech“. Italský prezident Sergio Mattarella věděl, co říká, když vloni v rámci připomínky pádu fašistického režimu v Itálii uvedl:

Benito Mussolini při pochodu na Řím v roce 1922

„Pokud lidé vymění svou svobodu za příslib pořádku a bezpečí, události vždy naberou tragické a zničující obrátky.“ Od veřejné kontroly nad vládou je pak už jen krůček ke kontrole vlády nad veřejností.

Ze socialisty fašistou

Benito Mussolini (1883-1945) začínal jako vášnivý socialistický novinář, po první světové válce ale zásadním způsobem změnil názory a založil Fašistickou stranu. Obratně využíval nestabilní ekonomické a bezpečnostní situace v poválečné Itálii a získával podporu voličů.

Takzvaným „pochodem černých košil na Řím“ si v roce 1922 si vynutil jmenování premiérem. O tři roky později zrušil politické strany a zavedl cenzuru. Když se Adolf Hitler v roce 1933 prodral v Německu k moci, Mussolini už více než 10 let diktátorsky vládl Itálii. Roku 1938 přijal v zemi rasové zákony, později zatáhl Itálii do války proti Spojencům.

Benito Mussolini při projevu v Mailandu v květnu 1930

V roce 1943 byl sice odvolán z funkce a internován, nacistům se ho ale podařilo osvobodit a postavit do čela loutkového „protektorátu“ v Itálii. Nakonec byl v dubnu 1945 zajat partyzány a za ne zcela jasných okolností popraven.

Přežívající kult

V Itálii dodnes mezi částí společnosti přežívá Mussoliniho kult. Více či méně otevřeně se k Mussolinimu nebo fašismu hlásí i někteří politici. Podle historiků je to způsobené tím, že Itálie nepotrestala své válečné zločince.

„Absence procesů se zločinci vysvětluje, proč Itálie vzpomíná jen na bolest, kterou prožila, a ne na utrpení, jenž způsobila. Nedostatek pocitu viny usnadňuje vzrůst nostalgie a zkresluje obraz Mussoliniho jako modernizátora a velké lidské síly,“ řekl před 10 lety Lutz Klinkhammer z římského Německého historického institutu.

A italský komentátor Mario Pinzauti v roce 2002 napsal pozoruhodnou myšlenku: „Někteří Italové žijí v demokracii, aniž by ji vůbec pochopili. Nemohou ji tedy ani docenit.“

V pořadu Portréty nabízí svůj pohled na Mussoliniho historik Ondřej Houska, dlouhodobě se specializující na evropskou politiku.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související