Bartolomějská noc: Zvěsti o krvavé svatbě vedly k chaosu na pohřbu habsburského císaře

11. březen 2023
Historie Plus

Ulice lesknoucí se krví a mrtvá těla unášená proudem řeky. Tak přibližují scény z Paříže roku 1572 historické prameny. V noci z 23. na 24. srpna se oslavy sňatku protestantského předáka Jindřicha Navarského z rodu Bourbonů se sestrou francouzského krále Markétou z Valois, zvrhly v masakr hugenotů, který dnes známe jako „Bartolomějskou noc“.

Francií 16. století se šířilo reformační hnutí a mezi protestanty (takřečenými hugeonty) a katolíky docházelo k častým střetům. Náboženství totiž zdaleka nebylo jen předmětem osobní víry, ale i silným hybatelem v otázkách politických, vysvětluje profesor Jiří Mikulec z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Bartolomějská noc. V dějinách Francie je zapsána černým písmem. Zemřelo při ní až tři tisíce předních hugenotů

Silné náboženské pnutí, které eskalovalo ve francouzských náboženských válkách, měl zmírnit symbolický krok – svatba katoličky Markéty z Valois, sestry francouzského krále, s navarským králem Jindřichem. Svého druhu poměrně ojedinělý tah nicméně nevyšel – po spáchání atentátu na předáka hugenotů, admirála Gasparda de Coligny se rozpoutal masakr protestantů uvězněných ve městě.

Přestože odhady počtu obětí se nemohou opřít o evidenci obyvatel a čísla v dobových textech často odpovídají náboženskému smýšlení autora, odborníci dnes uvažují až o třech tisících mrtvých. A to pouze v Paříži.

Zkazky o krvavé pařížské svatbě poměrně rychle proletěly Evropou a staly se předmětem rozhovorů i původcem obav na území konfesně rozdělené střední Evropy. Strach z vraždění jinověrců tak v následujících letech zažívala i Habsburská monarchie. Tyto obavy ilustruje profesor Mikulec scénou z pohřbu císaře Maxmiliána II. Habsburského.

autor: Zuzana Marková
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu