Ženy na politickém poli středověku? Zakládaly kláštery i otevřeně vystupovaly na podporu reformačních hnutí
Důkazem toho, že i 10. století v českých zemích nabízelo patřičně urozeným ženám prostor pro jistou seberealizaci, může být postava Mlady Přemyslovny.
Ta se jako dcera knížete Boleslava I. vypravila z Prahy až do Říma, a to přímo za papežem. Její cesta měla hned dva cíle – lobovat u hlavy církve za zřízení pražského biskupství a založení prvního kláštera v českých zemích. Příznačně šlo o benediktinský klášter ženský, založený při kostele sv. Jiří na Pražském hradě. Na založení mužského kláštera, rovněž benediktinského, si Praha musela počkat ještě více než 15 let.
Čtěte také
Životní příběh další z protagonistek pořadu, Žofie Bavorské, spojuje hned dvě významné postavy české historie, které pozdější interpretace dějin postavila do opozice – Jana Nepomuckého a Jana Husa. Přestože Žofie z Čech nepocházela, s domácím prostředím svého chotě krále Václava IV. se rychle sžila. A společně s králem otevřeně podporovala mistra Jana Husa a jeho reformační myšlenky.
Žofiina přízeň později upálenému kazateli a zakladateli reformačního hnutí je doložena v listech na obranu Jana Husa. A podle Evy Doležalové z Historického ústavu Akademie věd od otevřené podpory ustoupila až ve chvíli, kdy jí samé hrozilo nařčení z hereze.
Dvorské intriky
Za svou víru se dokázala postavit i Johanka Krajířová z Krajku, která se vzdala majetku, aby se mohla stát právoplatnou členkou Jednoty bratrské.
Čtěte také
Do dobových kronik pronikla také Barbora Celská, manželka císaře Zikmunda Lucemburského, Aeneas Silvius Piccolomini, budoucí papež Pius II., ji ve svém díle Historie česká vykreslil jako nemravnou a smyslnou ženu.
K tomuto nelichotivému obrázku se přidávaly dvorské intriky, Barboře byly přičteny mnohé špatné vlastnosti, ač se jimi nevyznačovala. Jak prokázala historička Daniela Dvořáková, bylo to na základě Piccolominiho osobní zášti vůči rodu Celských, z něhož Barbora pocházela. Důkaz toho, že dobové prameny je potřeba číst kriticky a seznámit se s celkovým prostředím doby.
Hostem pořadu Historie Plus, která se zaměřila na výrazné ženské osobnosti, které pronikly do středověkých kronik, je historička Eva Doležalová, vedoucí oddělení dějin středověku Historického ústavu Akademie věd. V pořadu citujeme z Kosmovy kroniky, z díla Historie česká a z příspěvku historičky Daniely Dvořákové, publikovaném v knize Lucemburkové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.