Apollo 11 pomohlo vymyslet neuvěřitelné věci
Po vypuštění první umělé družice Země a letu prvního člověka do kosmu bylo přistání na Měsíci třetím kolumbovským krokem do vesmíru. Astronaut Neil Armstrong vstoupil na Měsíc právě před 45 lety, 21. července 1969.
Misí Apolla 11 vyvrcholil kosmický program, který osm let před tím vytyčil prezident John Kennedy. Vedle vědeckých cílů měl Spojeným státům zajistit vedoucí postavení ve vesmírných závodech se Sovětským svazem.
Jak vlastně program Apollo ovlivnil další výzkum a inovace v technologiích? Program Apollo ukázal nové technické možnosti, jak v řídících systémech a informačních technologiích, ale také nasměroval výzkum k dalším mezníkům. Konstruktéři a vědci museli vymýšlet nové postupy, nové strategie, které dosud nebyly známé.
Ve Spojených státech amerických se koncentrovaly ty nejlepší mozky z univerzit a soukromých firem, jak popisuje Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno: „Jen dostat astronauty na oběžnou dráhu Země a následně Měsíce nebylo snadné. Stejně jako přistání na povrchu. Konstruktérem výkonných raket nejprve pro nacistické Německo a později pro USA byl geniální technik Wernher von Braun, který se po druhé světové válce vzdal Američanům. Jeho Saturn V vynesl první posádku k Měsíci.“
Projevilo se to také v praxi? Používáme díky dobývání Měsíce některé moderní technologie v běžném životě? „Ano, díky inovacím a novým postupům se výzkum posunul i do praktického života. Například šlo o vývoj nových materiálů,“ vysvětluje Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.
„Suché zipy nebo vývoj skafandru pomohl v dalším vývoji obleků pro záchranáře, hasiče, techniky v atomových reaktorech nebo automobilové závodníky. A díky Apollu se rozvíjela medicína. Let na Měsíc ukázal i další věc. A to, čeho je lidský mozek schopen. Vymyslet věci, které se dříve zdály neuvěřitelné,“ zdůrazňuje Jan Kolář.
Je možné, že se v budoucnu takový rychlý technologický pokrok bude zase opakovat? Těžko říct, protože závod o Měsíc měl silné politické pozadí, Američané versus Sovětský svaz a podle toho se také do projektu letů na Měsíc investovaly peníze.
Konečné náklady programu Apollo byly, podle zprávy z roku 1973 určené pro Kongres, zhruba 25 miliard dolarů. Před pěti lety NASA zveřejnila ještě další zprávu v souvislosti s náklady na program Apollo, šlo zhruba o 170 miliard. Započítány byly i náklady na výzkum a vývoj, rakety, moduly, náklady na provoz a řízení, výstavbu pozemních zařízení a na letové operace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
