Americké ostrovy Outer Banks budou klimatickou krizí postiženy mezi prvními, vlastně už jsou

15. srpen 2021

Na ostrovech Outer Banks má každý „nějaký ten svůj hurikán“, který už nikdy nevymaže z paměti. Na druhou stranu se tu s tímto přírodním jevem, a škodami, které páchá, lidé prostě naučili žít. Co je ale problém, že jsou stále častější, intenzivnější. V kombinaci se stoupající hladinou oceánů představují stále větší ohrožení. Táhlé bariérové souostroví Outer Banks zatím tvoří jakýsi přirozený štít amerického východního pobřeží před otevřeným oceánem.

Outer Banks

Zdejší obyvatelé štít nazývají smítkem prachu v Atlantiku. Před mořským živlem se svou křehkou půdu pod nohama snaží bránit, jak to jde. Třeba i umělým navážením písku na vodou rychle pohlcované pláže. 

Odborník z města Nags Head David Ryan vysvětluje, jak těžká technika provádí tzv. beach nourishment. Stroje vjedou přímo do Atlantiku a hrnou písek z vody na břeh. Právě tady před deseti lety takto obnovovali pláž vůbec poprvé – od té doby to udělala i další města stovky kilometrů dlouhého souostroví.

Pláže obnovují uměle

„Pláže uměle obnovujeme ze tří důležitých důvodů. Jednak ji tím udržujeme dostatečně širokou, aby si ji lidé mohli užít. Je to ekonomický motor našeho města, bez ní bychom neměli žádné návštěvníky,“ popisuje v pořadu Zaostřeno starosta letoviska Nags Head Ben Cahoon.

Molo ve městě Manteo, pohled na lagunu oddělující ostrov Roanoke od hlavního, bariérového pásu ostrovů Outer Banks (v pozadí)

„Pláž a duna, kterou jsme na jejím konci vybudovali, zároveň chrání všechno, co je za nimi. Ulice, vodovody, elektrická vedení. A taky jsou tím chráněny domy, co stojí hned za dunou nejblíž k oceánu,“ dodává.

Na souostroví se staví budovy odolné vůči větru, je ale velmi složité postavit dům odolný vůči vodě. Proudící voda má neuvěřitelnou sílu. Architekti tak vše zvedají mimo dosah tekoucí vody, takže domy stojí na pilířích.

Navíc to umožňuje využít prostor pod domem k parkování, zároveň pak mají lepší výhled na oceán. Val písku mezi pláží a prvními domy považují místní za podobně důležitou součást města, jako jsou třeba elektrické vedení nebo kanalizace.

Ostrov už migruje

„Náš bariérový ostrov má tendenci přirozeně migrovat na západ. My se prostřednictvím programů obnovy pláží a péče o dunu se snažíme tomu bránit a držet linii. Turista si asi říká, že je skvělé, jak rozšiřujeme pláž. Ale pro ty, kteří tu žijí a mají nemovitost přímo u oceánu, je to způsob, jak chránit domovy. A my ostatní tím chráníme své silnice, kanalizaci a podobně. Kdybychom to nedělali, moře by dunu překonávalo a zaplavovalo naše cesty,“ popisuje Inženýr města Nags Head David Ryan.

Ostrovům Outer Banks v Severní Karolíně hrozí postupné zaplavení

Ryan má ve městě na starosti systém vodních pump, které odčerpávají spodní vody, což je další podstatná součást městské infrastruktury de facto první linie boje s klimatickou změnou.

Není to boj levný, jen dosavadní dva desetileté cykly obnovy pláží stály město v přepočtu přes 1,5 miliardy korun. Velkou část zaplatili sami místní – hlavně ti, co mají nejohroženější, ale zároveň nejlukrativnější stavby přímo u moře.

„Jediný úzký pás domů tvoří polovinu daňových příjmů města. Platí až devětkrát víc než ostatní. Sám bych si tam dům nekoupil. Není to ani tak kvůli daním nebo erozi pláží, ale hlavně kvůli náročné údržbě. Vybavení musíte měnit častěji, musíte dům častěji natírat, trpí těsnění oken, kterými pak profukuje. A to vše se mísí s nebezpečím při bouřích,“ přiznává starosta Ben Cahoon. 

Pandemie na Outer Banks přivála nepřetržité množství turistů. Sehnat tu volné ubytování je skoro nemožné

Místní jsou politicky přibližně 50:50 rozděleni mezi příznivce demokratů a republikánů, ale lidé se tu dovedou na důležitých věcech shodnout, v kritických okamžicích si pomáhají.

Při přípravě na hurikány, při likvidaci škod, ale i při rozhodování, jak se proti přírodním živlům bránit. Zakořeněná představa o hluboce rozdělené Americe, kde spolu příbuzní a sousedi s odlišnými politickými názory už nedokážou ani mluvit, na tomto místě neplatí.

Celou reportáž si poslechněte v audiu.

autor: Jan Kaliba
Spustit audio

Související