Americké drony zneškodnily atentátníka. Je to budoucnost boje s terorismem, domnívá se velvyslanec při NATO Landovský

Ačkoliv vrcholnou platformou pro diskusi o Afghánistánu zůstává Severoatlantická aliance (NATO), o dronových útocích na atentátníka rozhodly Spojené státy samy. Na dohadování na úrovni aliance nebyl čas, myslí si Landovský.

Čtěte také

Svědectví z Kábulu: Tálibán je pořád stejný, každý v Afghánistánu musí mít obavy

„Domnívám se, že dronové útoky se v budoucnu stanou tím nejdůležitějším příspěvkem v boji proti terorismu – ukazuje se, že spoléhat pouze na možnosti místních sil a podporu místních vlád asi napříště v boji s tak hrozným nepřítelem nebude možné,“ dodává.

A připomíná: „Nikdo tak úplně nepředpokládal, že vůle k boji bude po odchodu spojenců na straně afghánských vojáků tak flagrantně chybět. To je věc, kterou budeme muset dál řešit. Je to věc, která podráží alianci nohy v tom hlavním způsobu boje s terorismem.“

Podle českého velvyslance při NATO stále platí poučka pruského válečného stratéga Carla von Clausewitze, že válka je soubojem vůlí. „A pokud chybí vůle, pak je ta válka prohraná od samého začátku,“ doplňuje.

Tálibán jako náš spojenec?

Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček ale upozorňuje, že překvapení z vývoje v Afghánistánu pramení zejména z toho, že jsme některým věcem nevěnovali dostatek pozornosti.

Například mediální výstupy vyznívaly zkresleně, protože členové spojeneckých jednotek nebyli ochotní říkat do mikrofonů pravdu, domnívá se.

Mylný je nakonec i dojem, že nováčkem v místě je Islámský stát, tvrdí Tureček. „Už jsou tam tak čtyři roky, ale jejich akce nám splývaly v mlze. Zdálo se, že Tálibán, Islámský stát a Al-Káida jsou jedno a to samé – teď se ukazuje, že to není totéž a naším spolupracovníkem teď paradoxně v mnoha ohledech může být právě Tálibán,“ uzavírá.

Poslechněte si celý audiozáznam debaty Jana Bumby.